Čas je mozek

Projekt Čas je mozek vznikl v roce 2015 s cílem informovat širokou veřejnost o projevech cévní mozkové příhody a možnostech její včasné léčby. Naším cílem je zlepšit znalost příznaků cévní mozkové příhody a seznámit veřejnost s první pomocí postiženému pacientovi. Projekt zastřešují Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Česká společnost intervenční radiologie ČLS JEP.

Aktuality

Poslechněte si rozhovor s primářem Alešem Tomkem na Radiožurnálu.

28. 11. 2018
Česko patří v léčbě mrtvice mezi tři nejlepší země na světě. Klíčové je přijet včas, zdůraznňuje neurolog. Více se dozvíte zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/cesko-patri-v-lecbe-mrtvice-mezi-tri-nejlepsi-zeme-na-svete-klicove-je-prijet-7665648#player=on

Lidé v Česku nejčastěji umírají na infarkt a mrtvici. Pojďte to s námi změnit.

24. 10. 2018
Už příští pondělí, 29. října 2018, je Světový den mrtvice, a vy se můžete připojit k těm, kdo pomáhají šířit osvětu.

Nevadí, že nenosíte bílý plášť a nevystudovali jste medicínu. Jde nám o to, dostat do světa informace, jak rozpoznat první příznaky mrtvice a pomoci tak předejít fatálním následkům, které toto onemocnění přináší. Do iniciativy, kterou vyhlašuje Nadační fond Čas je mozek, se jako první zapojily významné lékařské kapacity, postupně se přidávají pacienti, osobnosti online byznysu, bloggeři a bloggerky, ale i sportovci, podnikatelé, herci, zpěváci i někteří politici. Přicházejí nám úžasné fotografie a budeme moc rádi, když nás podpoříte i vy.
Nic na tom není.

  1. Vezměte list papíru a napište na něj #svetovydenmrtvice
  2. Vyfoťte se s nápisem a fotku sdílejte na svůj Instagram, Facebook nebo Twitter včetně hashtagu #svetovydenmrtvice
  3. Připište alespoň jeden ze tří příznaků „Jak rozpoznat mrtvici “, všechny tři je snadno najdete na tomto webu
  4. Vyzvěte své přátele, ať udělají totéž

Běh v Ústí nad Labem přišli podpořit malí i velcí

24. 10. 2018
Přesně 130 běžců se v úterý odpoledne vydalo na trať Běhu pro mozek, charitativní akce pořádané Nadačním fondem ČAS JE MOZEK. Hlavním cílem bylo opět připomenout příznaky cévní mozkové příhody (neboli mrtvice), onemocnění, které je jedním z nejčastějších příčin úmrtí a trvalé invalidity u nás.

Akce, která se konala jen pár dní před Světovým dnem mrtvice, který se každoročně vyhlašuje na celém světě 29. října, se uskutečnila v úzké spolupráci s Krajskou zdravotní, a.s. a pod záštitou města Ústí nad Labem, a vynesla hezkých 17 tisíc korun, které budou věnovány na další osvětovou činnost a podporu pacientů s CMP.

Světový den mrtvice podporují i lékaři v Blansku

19. 10. 2018
Již za pár dní, 29. října je Celosvětový den mrtvice. Každoročně se k oslavám připojují i lékaři v Blansku. V místní nemocnici pořádají v pondělí 5. listopadu akci, při které chtějí šířit osvětu a poukázat na tři základní příznaky, které provází mrtvici.

Přijďte se dozvědět více, v pondělí 5. listopadu, od 11 do 14 hodin, ve vestibulu u informačního centra a lékárny v nemocnici Blansku.

Deset rad pro snížení rizika mrtvice

8. 10. 2018
Mozková příhoda patří mezi dědičná onemocnění, má však několik rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit. Přinášíme základní rady, jak minimalizovat riziko a případné dopady tohoto onemocnění.

Hlídejte si krevní tlak

Vysoký krevní tlak může způsobit poškození cévních stěn a jejich následné zúžení a ucpání nebo naopak prasknutí. Riziko představují hodnoty nad 140/90 mm Hg.

Nepodceňujte však ani krátkodobé snížení tlaku při změně polohy těla. Když dlouho ležíte a pak rychle vstanete, může se přihodit, že se vám zatočí hlava a na chvíli špatně vidíte. Děje se tak v důsledku nedostatečného přívodu krve do mozku. Krev se totiž během polohy vleže nahromadí v dolních končetinách a chvíli trvá, než se opět dostane do horní části těla. Jak nově zjistili vědci z USA, problémy s krátkodobým snížením tlaku zvyšují riziko mrtvice – a to dokonce až dvojnásobně.

Problémy s tlakem bývají nenápadné a lidé je mnohdy bagatelizují. Nechte se tedy pravidelně změřit u lékaře a do domácí lékárničky si pořiďte tlakoměr.

Máte správný puls?

Za mozkovou mrtvicí může stát i nepravidelný srdeční rytmus, přičemž nejčastější je tzv. atriální fibrilace. Uvádí se, že je odpovědná za 20 % všech cévních mozkových příhod. Ve skutečnosti ale její podíl na mrtvici může být vyšší. Nepravidelný srdeční rytmus se totiž mnohdy včas vrátí do klidného období, které může trvat až tři měsíce, v důsledku čehož pacienti tento symptom podcení. Atriální fibrilaci tak mnohdy lékaři objeví až při vyšetřeních v souvislosti s mozkovou příhodou – tedy v době, kdy už je příliš pozdě.

Když tuky, tak jen ty zdravé

S vysokou hladinou cholesterolu je spojeno kornatění cév, což má za následek mrtvici. Současně existuje předpoklad, že pokud někdo z vašich příbuzných v minulosti prodělal mrtvici či infarkt, budete mít genetické predispozice k vyšší hladině cholesterolu (a to i přes snahu vést zdravý život). Cholesterol byste si tedy měli hlídat. Pravidelně se měřte (existují diagnostické testy pro domácí užití) a zařaďte do jídelníčku potraviny s tzv. zdravými tuky (ořechy, semínka či mořské ryby), které pomáhají udržovat bezpečnou hladinu cholesterolu v krvi (nejlépe do 3,4 mmol/l).

Pozor na diabetes

Nediagnostikovaná či podceněná cukrovka patří k hlavním rizikovým faktorům mozkové příhody. U diabetiků je riziko mozkové mrtvice dvojnásobné, přičemž každým rokem s cukrovkou se riziko mrtvice zvyšuje. Důležitá je nejen správná léčba pomocí inzulinu či léků, ale také úprava jídelníčku a správné stravování. Samozřejmostí je, aby si diabetik hlídal hladinu glukózy v krvi. A také zde platí zvýšená obezřetnost ohledně dalších zdravotních ukazatelů – krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

Nepřehánějte to s alkoholem

Pijete-li dlouhodobě příliš alkoholu, vystavujete se tomu, že vás postihne diabetes. Stejně tak vám hrozí problémy s vysokým krevním tlakem či obezita. Ve všech případech jde o zdravotní potíže, které vedou k mrtvici.

Hýbejte se

Pravidelný pohyb je správnou cestou, jak snížit riziko mrtvice. Nemusíte zdolávat olympijské rekordy, jednoduše přizpůsobte sportovní aktivity svým možnostem. Choďte na pravidelné procházky na čerstvém vzduchu, vyjeďte si do přírody na kole nebo jděte plavat.

Žádný stres

V současné době, kdy se na člověka valí spousta úkolů a výzev, ať už v zaměstnání či doma, je mnohdy těžké zůstat nad věcí. Zkuste si však každý den najít chvilku pro sebe a věnujte se tomu, co máte rádi a co vám dělá radost. Odbouráte tím stres a budete v lepší psychické kondici, což má vliv i na vaše zdraví.

Típněte tu cigaretu

Čím více holdujete kouření tabáku, tím je riziko mrtvice vyšší. Kouření stojí za zužováním cév, které krví zásobují důležité orgány – mozek nevyjímaje. Pokud nedokážete s kouřením ihned přestat, snižujte postupně spotřebu cigaret, a to až do stavu, kdy se bez nich zcela obejdete.

Nepodceňte tzv. malou mrtvici

Může se stát, že váš potká mrtvice, aniž byste si to uvědomili. Jedná se o přechodný stav, který zpravidla odezní během několika minut. Rozhodně ale tento typ mrtvice nelze podceňovat, většinou totiž předchází cévní mozkové příhodě v její plné síle.

Naučte se příznaky mrtvice

V případě mrtvice je nutné okamžitě jednat – tedy zavolat rychlou záchrannou službu. Pouhých pět minut od nástupu této nemoci totiž odumírají první mozkové buňky. Zapamatujte si proto příznaky mozkové příhody. K těm základním patří pokles koutku, porucha řeči a ochrnutí končetin. Vedle toho se pak mrtvice může projevit ztuhlostí šíje, výpadkem zraku v jedné polovině zorného pole, silnou bolestí hlavy či náhlou poruchou vědomí.

Charitativní běh proti mozkové mrtvici Čas je mozek!

5. 10. 2018
V úterý 23. října v 16,30 hodin se v Ústí nad Labem koná další charitativní běh Čas je mozek. Populární akce má za cíl upozornit na zákeřnost cévní mozkové příhody, výtěžek běhu bude věnován na osvětu o tomto onemocnění.

Běžci se na trať, která měří tři kilometry, vydají od budovy Speciální základní školy Pod Parkem v Ústí nad Labem. Účast je otevřena široké veřejnosti, trasu lze zdolat během i chůzí. Zájemci se mohou registrovat v úterý 23. října od 15:30 do 16:15 v místě startu. Akce se koná u příležitosti Světového dne mrtvice (29. října) a také k 10letému výročí Komplexního cerebrovaskulárního centra Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., kde místní lékaři úspěšně provádí endovaskulární léčbu pacientů s CMP – tzv. mechanickou trombektomii.

Závratě při rychlém vstávání? Vyšší riziko mrtvice, zjistili vědci

24. 9. 2018
Zatočí se vám hlava, když rychle vstanete z postele? Krátkodobou závrať způsobuje náhlý pokles krevního tlaku, tzv. ortostatická hypotenze. Podle nedávno vydané odborné studie jsou lidé ve středním věku, kteří se potýkají s takto kolísavým krevním tlakem, více ohroženi vznikem mrtvice či rozvinutím demence.

K ortostatické hypotenzi dochází změnou polohy těla vleže do stoje, kdy klesá krevní tlak a nedostatečně se prokrvuje mozek. Mohou se tak objevit závratě, poruchy vidění nebo mdloby. Ortostatická hypotenze byla dosud spojována se srdečním záchvatem či ztrátami vědomí. Američtí vědci se nyní pokoušeli zjistit, zda občasný prudký pokles krevního tlaku stojí také za problémy v mozku a může vést k jeho trvalému poškození. Výzkum zahrnoval téměř 12 tisíc lidí s průměrným věkem 54 let. Žádný z účastníků studie neprodělal v minulosti infarkt či mrtvici. Na začátku vědci zkoumali změny v hodnotách krevního tlaku, jestliže si dotyční po dvacetiminutovém ležení rychle stoupli. Vyčlenili tak skupinu lidí s ortostatickou hypotenzí – jednalo se o 552 pacientů.

Vědci pak dlouhodobě monitorovali zdravotní stav účastníků studie. Měli přístup k jejich veškerým zdravotním záznamům a každých pět let si je zvali na osobní lékařskou prohlídku. Během sledovaného období se mezi dotyčnými objevilo celkem 842 pacientů s ischemickou mozkovou příhodou, která vzniká zablokováním toku krve do mozku.

Bylo zjištěno, že u lidí, kterým lékaři na začátku výzkumu diagnostikovali ortostatickou hypotenzi, existuje dvojnásobné riziko vzniku ischemické mozkové příhody, než u těch, kteří poklesy krevního tlaku nikdy netrpěli. V případě demence je toto riziko u pacientů s ortostatickou hypotenzí vyšší dokonce o 54 %.

Vědci upozorňují, že občasné závratě a slabosti způsobené náhlou změnou polohy těla ještě nemusí značit vážné zdravotní potíže. Nicméně diagnostika ortostatické hypotenze u lidí ve středním věku je podle nich dobrým nástrojem, jak včas podchytit riziko mrtvice či demence. Pacienti s ortostatickou hypotenzí by tak měli být pod pečlivým lékařským dohledem.

Pozvánka na charitativní běh Čas je mozek

10. 9. 2018
Ve čtvrtek 13. září v 18 hodin se v Mikulově uskuteční charitativní běh Čas je mozek. Akce má za cíl upozornit na zákeřnost cévní mozkové příhody, výtěžek běhu bude věnován na osvětu o tomto onemocnění.

Běžci se na trať, která měří necelé tři kilometry, vydají z historického náměstí, kde se rovněž nachází cíl běhu. Účast je otevřena široké veřejnosti, trasu lze zdolat během i chůzí. Zájemci se mohou registrovat 13. září do 17:45 v místě startu. Při zaplacení startovného 300 Kč účastník obdrží tričko, bez trička činí startovné 100 Kč. Akce se koná za podpory města Mikulov.

Mrtvice může postihnout i naše zvířecí miláčky

20. 8. 2018
Lidé a zvířata mají některé nemoci společné. Jednou z nich je i cévní mozková příhoda. Typická je pro starší zvířata, ale postihnout může i mladší jedince.

U zvířat je – stejně jako u lidí – nejčastější ischemická cévní mozková příhoda, která vzniká v důsledku ucpání cévy v mozku krevní sraženinou. Tím dojde k zastavení přívodu krve do určité části mozku, v důsledku čehož začnou odumírat mozkové buňky. Výsledkem může být ztráta funkcí, které postižená část mozku vykonává.

Zvířatům se nevyhýbá ani hemoragická cévní mozková příhoda, která je způsobena krvácením do mozku. K té dochází náhlým prasknutím mozkových cév. Následně dochází ke ztrátě vědomí, ochrnutí i jiným symptomům v závislosti na místě a rozsahu poškození mozku.

Mezi nejčastější klinické příznaky u zvířat patří náklon hlavy v nepřirozeném úhlu. Zvíře může také s hlavou pohybovat ze strany na stranu, což bývá způsobeno svalovou slabostí. Obvykle živý a pohyblivý zvířecí mazlíček je v důsledku ochrnutí najednou neobratný, chodí pomalu a ztrácí rovnováhu. Může také narážet do věcí z důvodu poruchy zraku. Pes, kočka (či jakékoliv jiné zvíře) bývá v takové chvíli zmatené, vyhledává klid a samotu a vypadá vyčerpaně. Vzhledem k postižení obličejových svalů může mít problémy s jídlem, stejně tak může mít problémy s vyměšováním. Jedno oko může být rozšířeno více než druhé. Klinické projevy mozkové mrtvice jsou velmi rozmanité, v závislosti na tom, která část mozku je postižená.

Podezření na mrtvici rozhodně není dobré podceňovat. Stejně jako u lidí, je i u zvířat rozhodující čas. Včasná diagnóza a léčba totiž zlepší vyhlídky zvířete na uzdravení. Pro zvířata i lidi též shodně platí, že i když příznaky ustoupí, mohou se zase vrátit, a to v daleko větší míře. Proto je nutné mít se před mrtvicí na pozoru a v případě výskytu příznaků okamžitě vyhledat odbornou pomoc. Zvíře byste tak měli co nejrychleji dopravit k veterináři.

Objeví-li se mrtvice u člověka (mezi hlavní příznaky řadíme pokles koutku, ochrnutí poloviny těla a poruchu řeči), okamžitě zavolejte rychlou záchrannou službu. Dispečer na lince 155 se postará o okamžitý výjezd sanitky. Přítomný lékař poté na základě rychlého vyšetření rozhodne, do kterého ze specializovaných center bude pacient převezen a poskytne mu také kvalifikovanou první pomoc.

Čtyři mýty o vysokém krevním tlaku

10. 7. 2018
Hypertenze, tedy zvýšený krevní tlak, patří mezi nejzávažnější rizikové faktory cévní mozkové příhody. Čím je to způsobeno a jaké mýty jsou v souvislosti s hypertenzí rozšířené?

„Zvýšený tlak krve působí na stěnu cév, které jsou kvůli tomu náchylnější k prasknutí. Pokud praskne céva v mozku, mluvíme o hemoragické neboli krvácivé mrtvici. Ta je sice mnohem méně častá než ischemická (způsobená ucpáním cévy), o to je ale nebezpečnější,“ vysvětluje primář motolské neurologie MUDr. Aleš Tomek, Ph.D. a dodává: „Až ve dvou třetinách případů končí smrtí, přeživší mají často doživotní následky.“

Ačkoliv je hypertenze jednou z nejčastějších kardiovaskulárních chorob, pojí se s ní řada mýtů. „Ty přispívají mimo jiné k tomu, že se lidé s vysokým krevním tlakem neléčí, protože si myslí, že jim to nepomůže. Opak je přitom pravdou,“ upozorňuje primář Tomek.

Mýtus 1: Pokud mám vysoký krevní tlak v rodině, budu s ním mít problém také

Vysoký krevní tlak u rodičů nutně neznamená, že se potíže budou týkat i nás. „Přestože dědičnost hraje velkou roli, je pouze jedním z faktorů. Důležité je totiž i naše životní prostředí a styl nebo návyky. Pestrou a vyváženou stravou a pravidelným pohybem můžeme prevenci významně přispět,“ vysvětluje primář Tomek.

Pokud se nemoc vyskytuje v rodině, je důležité více dbát na zdravou životosprávu, hlídat si hmotnost a vyhnout se nešvarům, jako je kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Ideální navíc je, pokud tato pravidla zavedeme pro celou rodinu.

Mýtus 2: Jedná se o nemoc starších lidí

Podobně jako celá řada dalších onemocnění – včetně mrtvice – i vysoký krevní tlak je spojován se stářím. „Týkat se ale může také mladých dospělých, a dokonce i dětí. Často je to spojené s obezitou,“ varuje primář Tomek a dodává: „Hypertenzi už dnes řadíme mezi civilizační choroby.“

Mýtus 3: Vysoký krevní tlak odhalíme podle příznaků

Ne nadarmo se hypertenzi přezdívá „tichý zabiják“. Příznaky totiž mnohdy nejsou vůbec žádné, nebo nespecifické. Může se objevit například bolest hlavy, únava, otoky končetin, krvácení z nosu a zalehlé uši, dušnost nebo bušení srdce a bolest na hrudi. Problém ale většinou odhalí lékaři během řešení jiných zdravotních potíží. „Rozhodně nepodceňujte pravidelné měření u lékaře. Také tlakoměr by měl být součástí každé domácí lékárničky,“ upozorňuje neurolog.

Mýtus 4: Prášky vše vyřeší

Ačkoliv je farmakologická léčba při zvládání hypertenze důležitá, neméně bychom měli dbát i na úpravu životního stylu. „Musíme si uvědomit, že zdravý životní styl neznamená diety a omezování se. Naopak, strava by měla být pestrá a vyvážená. Pohyb může představovat i pravidelná procházka z práce domů. Nezapomínejte ani na odpočinek. Čas, který strávíte relaxací, rozhodně není ztracený nebo prolenošený,“ upozorňuje Aleš Tomek.

Charitativní běh Čas je mozek v Harrachově přinesl 42 800 korun na boj proti mrtvici

4. 6. 2018
Obyvatelé Harrachova běželi v pátek společně s lékaři na podporu boje proti cévní mozkové příhodě (neboli mrtvici). V rámci charitativního běhu Čas je mozek, který se uskutečnil pod záštitou starostky města Harrachova Evy Zbrojové, vybrali 42 800 Kč na osvětu o tomto onemocnění.

Na trať, jež vedla od harrachovské bobové dráhy malebným Anenským údolím směrem k hotelu Sklář, vyběhlo v podvečer celkem 94 běžců. Vedle obyvatel Harrachova se běhu zúčastnili také lékaři, kteří se s mrtvicí potýkají v rámci své profese. „Podařilo se nám vybrat celkem 42 800 korun. Zásluhu na tom mají všichni, kteří se vydali na trať – včetně nejmladší účastnice v kočárku. Částkou ve výši tři tisíce korun přispělo také město Harrachov. Finanční prostředky využijeme na šíření osvěty o mozkové mrtvici,“ říká Ing. Štěpánka Loužecká, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Čas je mozek, který akci pořádal.

Mozková příhoda patří v České republice mezi nejčastější příčiny úmrtí a je jednou z nejčastějších příčin invalidity. Přestože je v tuzemsku pacientům s mrtvicí poskytována špičková péče, která obstojí i v celoevropském srovnání, často se stává, že lékaři nemohou zahájit účinnou léčbu. „Je důležité neustále připomínat, že při mrtvici rozhoduje čas. Léčbu můžeme započít jen 4 až 6 hodin po ohlášení příznaků. Proto je nezbytné, aby veřejnost tyto příznaky rozpoznala a včas zavolala rychlou záchrannou službu,“ upozorňuje prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol a také předseda České společnosti intervenční radiologie. K základním příznakům mrtvice řadíme pokles koutku, poruchu řeči a ochrnutí končetin. Vedle toho se mrtvice může projevit ztuhlostí šíje, necitlivostí na jedné straně těla, výpadkem poloviny zorného pole, silnou bolestí hlavy, závratěmi či náhlou poruchou vědomí.

V Harrachově další běh proti mrtvici

22. 5. 2018
Pojďte si zaběhat a přispět tím na boj proti mozkové mrtvici. V pátek 1. června v 18 hodin odstartuje v Harrachově charitativní běh Čas je mozek.

Cílem akce, nad níž převzala záštitu starostka města Harrachova Eva Zbrojová, je upozornit na zákeřnost cévní mozkové příhody. Výtěžek běhu bude věnován na osvětu o tomto onemocnění. Trasa dlouhá necelé tři kilometry povede od harrachovské bobové dráhy malebným Anenským údolím. Registrovat se můžete 1. června do 17:45 v místě startu. Při zaplacení startovného 300 Kč obdržíte tričko s logem kampaně Čas je mozek! Bez trička činí startovné 100 Kč.

Přijďte na Den zdraví v Náchodě

14. 5. 2018
Navštivte 16. května Městský úřad Náchod, kde se bude konat Den zdraví s nemocnicemi Královéhradeckého kraje. Na akci bude přítomna i kampaň Čas je mozek.

Od 8 do 17 hodin pro vás u stánku Čas je mozek bude připraven zajímavý program. Odborníci vás například seznámí s preventivními opatřeními vzniku mrtvice. Dozvíte se rovněž, jak mrtvici rozpoznat a co dělat, jestliže se objeví některý z příznaků tohoto onemocnění.

V rámci Dne zdraví si pak budete moci nechat změřit krevní tlak nebo hodnoty BMI (Body Mass Index, tedy index tělesné hmotnosti). Připraveno je také nutriční poradenství či orientační měření glykémie. Chybět nebude ani samovyšetřování prsou pomocí nácvikového modelu.

Naději na nejmodernější léčbu má širší okruh pacientů

10. 2. 2018
Lékařské společnosti v USA (American Heart Association a American Stroke Association) nově doporučují léčit mozkovou mrtvici pomocí mechanické trombektomie až do 24 hodin od ohlášení prvních příznaků nemoci. Naděje na nejmodernější léčbu se tak otevírá širšímu okruhu pacientů.

Mrtvici nejčastěji způsobuje krevní sraženina, která uzavře některou mozkovou cévu. K jejímu odstranění slouží tzv. trombolýza, kdy lékaři podají pacientovi lék na ředění krve. Standardně lze tuto léčbu provést do 4,5 hodiny od nástupu mozkové příhody. „Díky mechanické trombektomii máme čas navíc – standardně je možné ji využít až do 6 hodin po projevu prvních příznaků mrtvice. Spočívá v zavedení tenkého drátku do uzavřené mozkové tepny. Speciální síťkou pak sraženinu zachytíme a vytáhneme z těla ven,“ popisuje prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol.

V boji s mozkovou příhodou je podle odborníků klíčové, abychom uměli rozpoznat příznaky tohoto onemocnění a v případě jejich výskytu okamžitě zavolali záchrannou službu – jen tak lze včas zahájit účinnou léčbu. K základním projevům mrtvice patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči. Vedle toho se mohou projevit i problémy se zrakem, silná bolest hlavy bez zjevné příčiny, malátnost, zvracení, ztuhlost šíje či porucha citlivosti v jedné části těla. „Velmi obvyklé je, že prvotní symptomy mrtvice člověk podcení a jednoduše se z nich pokusí vyspat. To je ale vůbec to nejhorší, co může udělat. Vždy je lepší zbytečně zavolat záchrannou službu, než příznaky podcenit,“ uzavírá primář Tomek.

Jak se léčí mrtvice? V Sama doma vystoupili intervenční radiologové

10. 2. 2018
Zástupci České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP, která odborně zaštiťuje projekt Čas je mozek, vystoupili v týdnu od 5. do 9. února v pořadu Sama doma. Pohovořili zde o zaměření a vývoji oboru intervenční radiologie a mimo jiné ukázali, jak se léčí mrtvice.

Intervenční radiologie má v medicíně poměrně unikátní postavení. Jedná se totiž o jediný obor, který léčí člověka „od hlavy až k patě“, tedy nespecializuje se na určitou část těla (jako například kardiologie nebo neurologie). Intervenční radiolog tak umí vyléčit mrtvici, trombózu, ale i rakovinu, a to minimálně invazivními metodami, jež v porovnání s otevřenými operacemi představují výrazně nižší zátěž pro pacienty. „Jehlou děláme otvor přes kůži do cévy nebo mimo cévní systém. Jestliže máme uzavřenou cévu, tak nafukujeme balonek, kterým ji opět roztáhneme. Můžeme jít kanálem, kterým teče krev, popřípadě vytvoříme na stěně cévy nový kanál. Jsme schopni vyléčit uzávěry až do 54 centimetrů,“ popsal v pořadu Sama doma prof. MUDr. Miloslav Roček, Csc. z Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, jak vypadá endovaskulární zákrok intervenčního radiologa. Mimo cévní řečiště pak intervenční radiolog provádí nevaskulární výkony, jako jsou například drenáže žlučových cest, biopsie nebo zákroky k likvidaci nádorů u onkologických pacientů.

Další díl pořadu Sama doma byl zaměřen na mechanickou trombektomii, nejmodernější způsob léčby mozkové mrtvice. „Jestliže se ucpe mozková tepna, dostaneme se k ní přes tříslo. V postiženém místě roztáhneme speciální stent, kterým zachytíme sraženinu, vytáhneme ji ven a tepnu opět zprůchodníme,“ vysvětlil ve studiu doc. MUDr. František Charvát, Ph.D., EBIR, vedoucí intervenční radiologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze, a dodal: „Je úžasné, když vidíte pacienta, který předtím nemluvil, byl ochrnutý, že se najednou probudí a začne okamžitě fungovat.“

Již po pěti minutách od nástupu mrtvice odumírají první mozkové buňky. Proto je klíčové, aby se postižený člověk co nejrychleji dostal k lékařům. V první řadě je nutné rozpoznat příznaky onemocnění – jde zejména o pokleslý koutek, náhlé ochrnutí končetin a poruchu řeči. Jedinou správnou pomocí je pak okamžité zavolání rychlé záchranné služby. „Záchranáři poznají, co se pacientovi děje. Podle toho se rozhodnou, zda ho vyloží na interně nebo ho rovnou vezmou do specializovaného centra, kde se mu dostane adekvátní léčby,“ upozornil doc. Charvát.

Vystoupení prof. Ročka si můžete pustit zde, rozhovor s doc. Charvátem zde.

Zdroj: repro foto ČT (2x)

Ambasadoři Čas je mozek ve vysílání ČT

21. 10. 2017
V pořadu Sama doma, který vysílá Česká televize, vystoupili ambasadoři projektu Čas je mozek. V týdnu od 16. do 20. října diváky seznámili s tím, jaké riziko představuje mozková mrtvice a jak ji lze léčit.

V prvním díle seriálu o mozkové mrtvici vystoupil primář neurologické kliniky ve FN Motol MUDr. Aleš Tomek, Ph.D. který pohovořil o příznacích mrtvice – mezi ty hlavní řadíme náhlou poruchu řeči, pokleslý koutek a náhlé ochrnutí končetin. „Většinou platí silný a nečekaný nástup mrtvice, lehké varovné příznaky před mozkovou příhodou nejsou časté. Když ale lehčí příznaky přijdou, pacienti mají tendenci je podcenit. Zkrátka si řeknou, že jde o něco zvláštního a počkají, jak se to vyvine. To je ale chyba,“ upozornil v televizním studiu primář Tomek a dodal: „Jakmile rozeznáte jeden z příznaků, je nutné jednat rychle. Jediným správným řešením je zavolat záchranku.“

Nejčastější příčinou mrtvice je zneprůchodnění mozkové cévy krevní sraženinou. Lékaři pak mají pouze 4,5 hodiny od výskytu prvních příznaků na to, aby pacientovi podali lék na ředění krve, kterým lze sraženinu rozpustit. O něco více času poskytuje nejmodernější metoda léčby, tzv. mechanická trombektomie, kterou je možné využít do šesti hodin od nástupu onemocnění. „Když ovšem léčíme pacienta za hodinu od vzniku příznaků, bezpečně vyléčíme jednoho ze dvou. Léčíme-li zhruba v šesté hodině, tak vyléčíme možná čtyři pacienty z deseti. Každá minuta se tedy počítá,“ zdůraznil primář Tomek význam času v boji s mrtvicí.

Rozhovor s primářem Tomkem v pořadu Sama doma můžete zhlédnout zde.

Jak se odstraňuje sraženina

Prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc. následující den v pořadu vysvětlil, jak intervenční radiolog pomocí mechanické trombektomie odstraňuje krevní sraženinu z mozkové cévy: „Při uzávěru velké mozkové tepny či krkavice provedeme punkci přes tříslo a zavádíme pouzdro o průměru asi 2,5 milimetrů. Tím si vytvoříme cestu, abychom následně zavedli ještě menší hadičku a přes uzávěr pronikli mikrokatetrem, který je velký zhruba jeden milimetr. V optimálním případě bychom měli za tři až pět minut sraženinu zafixovat speciálním pletivem – říkáme mu stent retriever. Následně tímto vytahujeme sraženinu ven.“

S profesorem Ročkem se ve studiu vystřídala Zuzana Slavíčková, kterou mrtvice zasáhla v pouhých pětadvaceti letech. Život jí zachránil včasný převoz do nemocnice. V důsledku mrtvice se však dodnes potýká se sníženou hybností levé ruky a nohy a ztrátou levého zorného pole. „Mrtvice mi fatálně změnila život. Dříve jsem chtěla budovat kariéru, po mrtvici jsem si ale uvědomila, že důležitá je rodina. Vdala jsem se, narodila se mi dcera. To je pro mě v životě primární, “ vysvětlila Zuzana.

Celý díl pořadu Sama Doma s profesorem Ročkem a Zuzanou Slavíčkovou je k dispozici zde.

Rehabilitace pacientů po mrtvici

Sérii rozhovorů o mozkové příhodě v Sama doma pak završila primářka motolské rehabilitační kliniky MUDr. Martina Kövári. Popisovala zde, jak probíhá rehabilitace po cévní mozkové příhodě, jaké jsou nové rehabilitační metody a nakolik jsou účinné. Taktéž zdůraznila, že při rehabilitaci hraje důležitou roli psychika. Proto je důležité, aby nemocného soustavně podporovalo jeho okolí – rodina a přátelé.

Rozhovor s Martinou Kövári si můžete pustit zde.

Zdroj: repro foto ČT (4x)

Nemocnice Blansko se opět připojila k Čas je mozek

2. 1. 2018
Do kampaně Čas je mozek se již druhým rokem zapojila Nemocnice Blansko, jejíž součástí je i specializované centrum pro léčbu mozkové mrtvice.
Ročně zde s touto diagnózou hospitalizují více než 400 pacientů. V listopadu nemocnice uspořádala osvětovou akci pro veřejnost. Podívejte se, jak akce vypadala a jaký měla ohlas.

Nadační fond Čas je mozek věnoval 36 100 Kč mladé pacientce po mozkové mrtvici

13. 10. 2017
Štěpánce Rytinové z Berouna byly pouhé čtyři roky, když prodělala rozsáhlou mozkovou příhodu. Po deseti letech se stále potýká s jejími následky, na rehabilitaci jí finančním darem ve výši 36 100 Kč přispěl Nadační fond Čas je mozek.

Jako čtyřleté dítě si Štěpánka bezstarostně hrála ve školce. Náhle se však obtížněji pohybovala a po chvíli upadla do bezvědomí. “Paní učitelka rozpoznala u Štěpánky jeden z příznaků mrtvice – pokleslý koutek. Díky tomu, že neváhala a okamžitě zavolala záchranáře, Štěpánce pravděpodobně zachránila život,“ říká paní Rytinová-Hesounová, maminka Štěpánky.

Lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole Štěpánce podali lék na ředění krve, díky čemuž se podařilo rozpustit krevní sraženinu, která jí zneprůchodnila mozkovou cévu a bránila přívodu kyslíku do části mozku. Necelé tři týdny pak ležela na neurologické jednotce intenzivní péče, přestala úplně mluvit i chodit a upadala do hlubokých depresí. Až díky terapii za pomoci pejska znovu získala chuť do života. Začala komunikovat s psycholožkou, procvičovala motoriku, učila se znovu mluvit. Byť se zásluhou poctivé rehabilitace, v níž pokračuje dodnes, u Štěpánky mnohé zlepšilo, stále kulhá na pravou nohu a nemůže pohybovat pravou rukou. Při vyjadřování pak někdy hledá slova, zejména vyprávění příběhů jí stále činí potíže.

V její snaze co nejvíce zmírnit následky těžkého onemocnění ji také podpořil Nadační fond Čas je mozek, který upozorňuje na příznaky mrtvice a učí, jak na ně správně reagovat. Od nadačního fondu Štěpánka obdržela příspěvek na další rehabilitaci v hodnotě 36 100 korun. „Moc si toho vážíme a určitě je to pro nás motivace, abychom vytrvale rehabilitovali a všechno se nadále vyvíjelo pozitivním směrem,“ dodává i za svou dceru paní Rytinová-Hesounová.

Táborští společně s lékaři vyběhali za podpory Nadačního fondu Čas je mozek 28 200 korun na boj proti mozkové mrtvici

8. 9. 2017
Ulicemi Tábora se ve čtvrtek vydali běžci podporující boj proti cévní mozkové příhodě (neboli mrtvici). V rámci charitativního běhu Čas je mozek, který se uskutečnil pod záštitou místostarostky Tábora Ing. Michaely Petrové, vybrali 28 200 Kč na pomoc pacientům po mrtvici a na osvětu o tomto onemocnění.

Na trať dlouhou necelé tři kilometry vyběhlo v podvečer celkem 56 běžců. Vedle veřejnosti se běhu pořádaného Nadačním fondem Čas je mozek zúčastnili také lékaři, kteří se s mrtvicí potýkají v rámci své profese. „Zásluhou všech zúčastněných se podařilo vybrat celkem 28 200 korun. Patří jim za to velké uznání. Peníze využijeme na šíření osvěty o mozkové mrtvici a také jako příspěvek na rehabilitaci pacientům, které tato nemoc zasáhla,“ říká Ing. Štěpánka Loužecká, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Čas je mozek.

Mozková příhoda je v ČR druhou nejčastější příčinou úmrtí a jednou z nejčastějších příčin invalidity. Na vině je nezřídka fakt, že lidé podcení její příznaky – k těm základním patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči – a nedostanou se tak k lékařům včas. „Po propuknutí mrtvice má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. Platí ale, že čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím lépe. Již po prvních pěti minutách totiž mozkové buňky začínají kvůli nedostatku kyslíku odumírat a po několika málo minutách či hodinách je mozek nenávratně poškozen,“ vysvětluje MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky UK 2. LF a FN Motol a předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Kampaň Nadačního fondu Čas je mozek se proto snaží učit veřejnost, jak rozpoznat příznaky mrtvice a jak na ně správně reagovat. Odborníci radí při jakémkoli podezření na mozkovou příhodu okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu, která pacienta převeze ke specialistům.

Pohybem proti mrtvici. Zúčastněte se charitativního běhu Čas je mozek v Táboře

1. 9. 2017
Ve čtvrtek 7. září v 18:30 odstartuje v Táboře charitativní běh Čas je mozek. Výtěžek běhu, nad nímž převzala záštitu 2. místostarostka města Tábora Ing. Michaela Petrová, bude věnován na pomoc pacientům po mozkové mrtvici a na osvětu o této zákeřné nemoci.

Trasa dlouhá necelé tři kilometry povede od hotelu Dvořák, uličkami města a dále podél Holečkových sadů na Žižkovo náměstí, kde bude cíl běhu. Účast je otevřena široké veřejnosti, trasu lze zdolat během i chůzí. Zájemci se mohou registrovat 7. září do 18 hodin v místě startu, startovné činí 500 Kč. Každý registrovaný účastník obdrží tričko Čas je mozek.

Mrtvice je v ČR druhý nejčastější zabiják. Iktové centrum Nemocnice Náchod ji léčí více než pět let

15. 5. 2017
Na cévní mozkovou příhodu, neboli mrtvici, v České republice v průměru zemře 28 lidí denně – jde tak o druhou nejčastější příčinu úmrtí. Díky stabilní síti specializovaných center pro léčbu mrtvice je však o pacienty s tímto onemocněním velmi dobře postaráno. Mají tak naději na uzdravení a návrat do plnohodnotného života. Součástí tohoto systému je i Nemocnice Náchod, kde již pět let funguje tzv. iktové centrum s potřebným vybavením a zkušenými odborníky. V rámci kampaně Čas je mozek se v Náchodě také uskutečnila osvětová akce pro veřejnost, která upozorňuje na příznaky a závažnost tohoto onemocnění.

Nemocnice Náchod má za sebou několik desítek let zkušeností s péčí o nemocné s cévní mozkovou příhodou. Specializované pracoviště – iktové centrum – pak v Náchodě funguje již více než pět let. Jeho základ tvoří neurologie s jednotkou intenzivní péče. Účinnou pomoc pacientům s mrtvicí zde lékaři poskytují díky modernímu CT přístroji, dále je centrum vybaveno osmi monitorovanými lůžky, přístrojem k umělé plicní ventilaci nebo ultrazvukem k vyšetření krčních a mozkových tepen.

Každým rokem je v náchodském iktovém centru léčeno až 500 případů mrtvice, například v loňském roce zde hospitalizovali 469 pacientů. Dojde-li k mrtvici v důsledku uzavření mozkové tepny krevní sraženinou (85 % všech případů), mají lékaři dvě možnosti, jak postiženému pomoci. „Jako první se nasazuje léčba trombolýzou, kdy nemocnému podáme léčivou látku schopnou krevní sraženinu rozpustit. Pokud je neprůchozí některá z hlavních tepen mozku, je nutné použít složitější metodu, tzv. mechanickou trombektomii. Ta spočívá v zavedení tenkého kovového katétru z třísla pacienta až do místa uzávěru mozkové tepny a vytažení krevní sraženiny z těla ven. K tomuto zákroku odesíláme pacienty do Komplexního cerebrovaskulárního centra v Hradci Králové, s nímž úzce spolupracujeme,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Škoda, primář neurologie v Nemocnici Náchod.

V případě mrtvice je zásadní, jak rychle se pacient dostane ke specialistům. Včasné zahájení léčby totiž výrazně zvyšuje šance pacientů na vyléčení. Zatímco trombolýzu lze provést do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků, mechanická trombektomie dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc. Standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin. „Rozhodně ale neplatí, že do čtyř a půl hodiny je všechno v pořádku a není nutné spěchat. Je vyčísleno, že v první fázi onemocnění postižený každých třicet minut ztrácí asi deset procent šance na uzdravení,“ upozorňuje MUDr. Škoda.

V Náchodě se rovněž soustředí na následnou péči. Na oddělení akutní rehabilitace jsou pacientům k dispozici lékaři, fyzioterapeuti a také logoped. Pod jejich vedením se lidé po mrtvici učí znovu zvládat každodenní aktivity s cílem dosáhnout úplné nebo alespoň částečné soběstačnosti.

Pacienti příznaky mrtvice podceňují

Prvotní symptomy mrtvice se mohou jevit jako banální, člověk by ale neměl otálet a okamžitě přivolat záchranáře. „K základním příznakům patří ochrnutí končetin na polovině těla, pokles ústního koutku a narušení nebo úplná neschopnost řeči. Vedle toho se mrtvice může projevit znecitlivěním či brněním poloviny těla, výpadkem levé nebo pravé části zorného pole, prudkou bolestí hlavy, závratěmi, zmateností, potažmo náhlou ztrátou vědomí,“ popisuje možný nástup mozkové příhody MUDr. Petr Štěpán, vedoucí lékař Iktového centra Nemocnice Náchod.

Lidé si však příznaky mrtvice mnohdy spojují s pouhou únavou či krátkou indispozicí a nevěnují jim dostatečnou pozornost. „Prakticky denně se setkáváme s případy, kdy postižený příznaky vůbec nepozná, nebo je podcení a čeká, že obtíže přejdou. Často se domnívá, že si například jen přeležel ruku. Namísto toho, aby zavolal pomoc, zkusí se z toho vyspat,“ přibližuje časté pochybění mnoha pacientů MUDr. Štěpán. V důsledku toho pacienti vyhledají odbornou pomoc pozdě a hrozí jim trvalé následky nebo dokonce smrt.

Světový den boje proti mozkové mrtvici

Jak mozkovou mrtvici poznat a jak správně na její nástup reagovat, učí veřejnost již druhý ročník kampaně Čas je mozek. Pod její záštitou a ve spolupráci s náchodskou nemocnicí se dnes, kdy si připomínáme Světový den boje proti mrtvici, uskutečnila v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě osvětová akce pro veřejnost.

Během dopoledne se návštěvníci, mezi nimiž byli i žáci místních škol, dozvěděli řadu zajímavostí o mozkové příhodě – ať už v rozhovorech s lékaři, popřípadě skrze soutěžní kvízy. Pomocí krátkých scének se přítomní mohli podívat, jak vypadá nástup mrtvice. Jednotlivé příznaky pak komentovali odborníci, kteří také návštěvníkům radili, jak se v dané situaci zachovat – okamžitě přivolat rychlou záchrannou službu. Taktéž byly k dispozici interaktivní počítačové hry na procvičení mozku a zájemcům fyzioterapeutka zatejpovala končetiny, aby se alespoň na chvíli vžili do situace těch, kterým mrtvice způsobila částečné ochrnutí. Stejně tak mohli lidé zdarma podstoupit ultrazvukové vyšetření krčních tepen, měření krevního tlaku a rovněž analýzu složení těla, a to i s následným odborným výkladem nutriční terapeutky. Díky tomu byli informováni o rizikových faktorech mrtvice, jako je například obezita či vysoký krevní tlak, a dostali doporučení ohledně úpravy stravovacích návyků a životního stylu. Pod odborným vedením záchranářů z královéhradecké záchranné služby si pak lidé mohli vyzkoušet nácvik resuscitace.

Přijďte na akci ke Světovému dni boje proti mozkové mrtvici

20. 4. 2017
Navštivte 15. května Městské divadlo Dr. Josefa Čížka v Náchodě a zjistěte vše o mozkové mrtvici, jejích příznacích a možnostech léčby. Akce se koná u příležitosti Světového dne boje proti mozkové mrtvici.

Od 9 do 12 hodin pro vás bude připraveno měření složení těla i s výkladem nutriční terapeutky, měření krevního tlaku a ultrazvukové vyšetření krčních tepen. Seznámíte se s tím, jaké může mít mrtvice následky a vyzkoušíte si, co vše o tomto onemocnění víte. Odborníci vám také vysvětlí, jaké jsou příznaky mrtvice a jak nejlépe pacientům s mrtvicí pomoci.

Video: Jaký byl Světový den mrtvice

13. 12. 2016
U příležitosti Světového dne mrtvice se 25. října uskutečnila v Praze osvětová akce pro širokou veřejnost. Návštěvníci velkého stanu kampaně Čas je mozek se dozvěděli zajímavá fakta o mozkové mrtvici, na vlastní kůži si vyzkoušeli některé následky tohoto onemocnění, prostřednictvím interaktivních her otestovali výkonnost svého mozku a pohovořili také s lékaři a pacientkou Zuzkou Slavíčkovu. Pusťte si videa, která mapují, jak to na akci po celý den vypadalo.

Kampaň Čas je mozek v Nemocnici Blansko

9. 11. 2016
Kampaň Čas je mozek zavítala 31. října do Nemocnice Blansko. U stánku v nemocničním areálu se lidé dozvěděli důležitá fakta o mrtvici a mohli se také nechat vyšetřit na rizikové faktory tohoto onemocnění. Stalo se tak u příležitosti Světového dne mrtvice, který si připomínáme vždy 29. října.

Stanoviště kampaně Čas je mozek bylo situováno v přízemí blanenské polikliniky. V odpoledních hodinách zde kolemjdoucí mohli pohovořit s lékaři a zdravotnickým personálem neurologického oddělení o rizikových faktorech mozkové mrtvice, stejně jako o projevech a léčbě tohoto onemocnění. Zájemci si také pomocí jednoduchého testu mohli vyzkoušet, kolik toho o mrtvici vědí a zda dokážou odhalit její hlavní příznaky. Vedle toho bylo pro každého připraveno měření krevního tlaku nebo hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Každou hodinu pak probíhalo ultrazvukové vyšetření krkavic.

Během tříhodinového programu se u stánku zastavila více než stovka zájemců, aby se nechala vyšetřit nebo se dozvěděla podrobnosti o příznacích mozkové mrtvice a účinné pomoci lidem, které tato nemoc zasáhla. Všichni zájemci také obdrželi letáky, které jim připomínají, jakým způsobem se mrtvice projevuje a co by při jejím nástupu měli udělat – tedy okamžitě zavolat záchrannou službu.

Příznaky mozkové mrtvice lidé mnohdy nepoznají nebo je bagatelizují. V důsledku toho vyhledají odbornou pomoc pozdě a hrozí jim trvalé následky nebo dokonce smrt. „Zatímco lidé s mrtvicí, kteří se do nemocnice dostanou do hodiny od jejího začátku, mají padesáti až sedmdesátiprocentní naději na úplné vyléčení, u pacientů, kteří do nemocnice dorazí po několika hodinách je tato naděje výrazně nižší. V současnosti bohužel přijíždí až polovina pacientů pozdě a my už jim nemůžeme pomoci,“ vysvětluje MUDr. Dušan Tenora, primář neurologického oddělení Nemocnice Blansko.

Vznikne-li mrtvice v důsledku ucpání cévy krevní sraženinou (85 % všech případů), mají lékaři dvě možnosti, jak postiženému pomoci. Jedná se o léčbu trombolýzou, tj. podáním léku na ředění krve, potažmo tzv. mechanickou trombektomii, jež spočívá ve vytažení krevní sraženiny z mozkové tepny. Zatímco trombolýzu lze provést do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků, mechanická trombektomie – nejmodernější metoda léčby mrtvice – dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc. Standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin.

Nemocnice Blansko nese statut zařízení se specializací na léčbu mrtvice od roku 2013. „V našem centru jsme letos podali nitrožilní trombolýzu 58 pacientům s akutní mozkovou příhodou, k provedení mechanické trombektomie pacienty odesíláme do Centra ve FN Brno U sv. Anny,“ říká MUDr. Tenora. Dostupnost mechanické trombektomie v Brně výrazně zvyšuje šanci pacientů na úplné vyléčení či minimalizaci trvalých následků. Spektrum pacientů, jimž lze účinně pomoci, se tak dále významně rozšířilo.

Nemocnice Blansko se zapojuje do kampaně „Čas je mozek“

31. 10. 2016
Pozitivní ohlasy doprovázející kampaň „Čas je mozek“ se staly inspirací pro uspořádání akce v Nemocnici Blansko. V pondělí 31. října bude mezi 12. a 15. hodinou v přízemí polikliniky připraven náš stánek, u něhož se dozvíte, jaké jsou základní příznaky mrtvice a jak na ně správně reagovat. Případné dotazy pak můžete probrat s přítomnými neurology a zdravotnický personál vás vyšetří na rizikové faktory mrtvice.

Nemocnice Blansko nese od roku 2013 statut Centra vysoce specializované péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Aby ovšem léčba byla účinná, musí se pacienti zasažení mrtvicí dostat k odborníkům včas. Při léčbě trombolýzou (ředění krve) mají lékaři na záchranu pacienta pouhé čtyři a půl hodiny od prvních projevů nemoci. Mechanická trombektomie (vytažení krevní sraženiny z mozkové tepny) pak dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc – standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin.

Je proto důležité znát základní příznaky mrtvice a v případě jejich výskytu rychle jednat. Chcete se dozvědět více? Přijďte v pondělí 31. října 2016 do Nemocnice Blansko k infostánku kampaně „Čas je mozek“. Budete si zde moci vyzkoušet jednoduchý test, který prověří, jestli dokážete příznaky mrtvice rychle odhalit a zda víte, jak nemocnému účinně pomoci.

U stánku budou přítomni lékaři a zdravotní personál neurologického oddělení. V případě zájmu vám změří krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Prvním třem zájemcům navíc bude každou celou hodinu poskytnuto ultrazvukové vyšetření krkavic. S lékaři bude taktéž možné diskutovat o rizikových faktorech a příčinách mozkové mrtvice a jejich možném ovlivnění. Zájemci obdrží edukační materiály. Stánek bude připraven od 12 do 15 hodin v přízemí polikliniky Blansko v blízkosti Informačního centra a lékárny. Těšíme se na vás!

Z mrtvice se nevyspíš, učili jsme kolemjdoucí v centru Prahy

27. 10. 2016
Rok se s rokem sešel a naše kampaň vstupuje do další etapy. Druhý ročník projektu Čas je mozek odstartoval 25. října velkou osvětovou akcí pro veřejnost, která měla připomenout nadcházející Světový den mrtvice. Hlavní zpráva byla jasná: mrtvice není onemocněním, ze kterého by se dalo tzv. vyležet.

Čeští lékaři poskytují pacientům s cévní mozkovou příhodou špičkovou péči, která výborně obstojí i v celoevropském srovnání. Přesto ale u nás právě tato diagnóza nadále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Velmi často za to může podcenění nebo špatné vyhodnocení symptomů, čímž nemocný ztrácí drahocenný čas. Právě s tím se už více než rok snaží bojovat kampaň Čas je mozek, která veřejnost učí tři základní příznaky mrtvice a také to, jak na ně správně reagovat – tedy neprodleně volat rychlou záchrannou službu.

U příležitosti nadcházejícího Světového dne mrtvice, který si každoročně připomínáme 29. října, jsme proto otevřeli na pěší zóně Anděl v Praze velký stan, před který jsme umístili postel s výrazným nápisem: „Z mrtvice se nevyspíš! Volej 155!“. Postel upoutala pozornost kolemjdoucích, ti si následně mohli na vlastní kůži vyzkoušet některé následky mrtvice.

Prvním z nich bylo částečné ochrnutí. Fyzioterapeutka zájemcům otejpovala ruce nebo jim na nohu připevnila ortézu. Lidé tak pocítili, jaké to je, když člověk nemůže naplno využívat jednu z končetin. Uchopit skleničku či vyjít schody byl najednou problém. Zájemci se též mohli dozvědět více o rehabilitaci pro pacienty s mrtvicí. K dispozici byly také speciální brýle simulující zrakové vady.

Velkému zájmu se těšily hry na procvičení mozku, jež jsou mimo jiné určeny pro zlepšování mozkových funkcí u lidí po mrtvici. V neposlední řadě měli návštěvníci možnost prověřit své znalosti o nemoci v kvízu a probrat vše, co je zajímalo s přítomnými lékaři. Po celou dobu byla na akci i Zuzka Slavíčková, sympatická mladá maminka, která prodělala mrtvici v pouhých 25 letech. Její nevšední životní příběh měli nedávno možnost sledovat fanoušci našeho facebookového profilu. V rozhovoru s moderátorem akce Zuzka líčila, jak nečekaně ji mrtvice zasáhla a co vše musela podstoupit, aby se její zdravotní stav zlepšil. U mikrofonu moderátora stanuli také lékaři, kteří hovořili o příznacích mrtvice, účinné pomoci, léčbě a systému péče o pacienty s mrtvicí v České republice.

Zveme vás na Světový den mrtvice

25. 10. 2016
Dne 25. října se od 10 do 17 hodin uskuteční na pěší zóně Anděl v Praze velká akce u příležitosti Světového dne mrtvice.

Odstartuje tím druhý ročník kampaně Čas je mozek. Čeká vás pestrý program včetně tréninku paměti a koncentrace nebo možnosti vyzkoušet si na vlastní kůži následky mrtvice. O mrtvici si také budete moci promluvit s lékaři. Srdečně vás zve i Zuzka Slavíčková, jejíž příběh jste mohli v průběhu srpna a září sledovat na Facebooku kampaně.

Za účinnou pomocí s cévní mozkovou příhodou pacienti musí přijet včas. Projekt FNUSA-ICRC se zapojuje do kampaně Čas je mozek

17. 5. 2016
Jihomoravský kraj se pyšní hustě protkanou sítí center specializovaných na léčbu cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Pacienti tak mohou přežít bez vážnějších následků. Až tři čtvrtiny z nich však podcení příznaky zákeřného onemocnění a do nemocnice přijedou pozdě. Odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) spolu s kolegy z FN Brno se proto rozhodli při příležitosti Dne prevence cévní mozkové příhody zapojit do celostátní edukační kampaně Čas je mozek, která veřejnost učí, jak základní projevy mrtvice rozpoznat.

Akreditovaných středisek pro léčbu cévní mozkové příhody je v Jihomoravském kraji hned šest. Stejně vysoký počet má pouze Moravskoslezský kraj a Praha. Komplexní cerebrovaskulární centra FN u sv. Anny a FN Brno navíc patří k jedenácti pracovištím v ČR s nejvyšším stupněm specializace na cévní mozkovou příhodu. Jen za rok 2014 s touto diagnózou v obou centrech hospitalizovali více než patnáct stovek osob. Pacienti zde podstupují nejsložitější zákroky, které vyžadují speciální vybavení a vysokou odbornost lékařů. Ve svatoanenské nemocnici se používá i nejnovější metoda léčby mozkového infarktu, tzv. mechanická trombektomie. Těchto zákroků bylo za rok 2015 v Komplexním cerebrovaskulárním centru FN u sv. Anny a FN Brno provedeno celkem 52.

„Do postižené mozkové tepny je pacientovi přes cévní přístup v třísle zaveden mikrokatetr. Jakmile prorazí krevní sraženinu, rozvine se košíček, pomocí kterého je možné sraženinu zachytit a vytáhnout z těla ven. Tento zákrok provádí intervenční radiolog,“ popisuje vedoucí výzkumného programu FNUSA-ICRC Stroke (anglicky cévní mozková příhoda) a šéf Komplexního cerebrovaskulárního centra FNUSA doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D. V kombinaci se systémovou trombolýzou, tedy podáním léku k rozpuštění krevní sraženiny, představuje mechanická trombektomie tu nejefektivnější dostupnou léčbu ischemické mozkové mrtvice. „Vzhledem k vynikajícímu klinickému efektu této metody, který byl potvrzen i nejnovějšími odbornými studiemi, je naší snahou počet zákroků dále navyšovat. V loňském roce jsme jich provedli téměř dvojnásobně více než v roce 2014,“ doplňuje docent Mikulík.

Podobně jako u jiných akutních onemocnění, je i záchrana pacienta s cévní mozkovou příhodou především bojem o čas. Systémovou trombolýzu, kterou provádí neurolog, může pacient dostat maximálně do čtyř a půl hodiny od vzniku prvních příznaků. „Mechanická trombektomie nám pak umožní léčit i pacienty do 6 hodin. Vůbec nejlepších výsledků ale dosahujeme, pokud je léčba zahájena do 90 minut,“ vysvětluje MUDr. René Jura, vedoucí Iktové jednotky FN Brno, jak důležitou roli hraje to, zda se člověku s mrtvicí dostane odborné péče včas. Jestliže pacient dorazí do nemocnice po šestihodinovém limitu, není v silách lékařů, aby aktivně ovlivnili průběh jeho léčby. Rozsáhlé odumření mozkových buněk si následně vybírá krutou daň. Pro dotyčného to znamená následky do konce života, často dokonce i smrt.

Mozková příhoda se přitom neohlašuje jedním typickým příznakem, jako je tomu například u infarktu myokardu, kdy lze původ potíží velmi snadno rozpoznat. Postižení nemusí nutně cítit bolest, projevy mozkového infarktu se pak odvíjejí od toho, kterou část mozku nemoc zasáhla. Nejčastěji je však její náhlý příchod doprovázen poruchou řeči a schopnosti dotyčného porozumět okolí. Člověku rovněž ochabne obličej, nemůže se usmát nebo vycenit zuby, má na jedné straně pokleslý koutek. Stejně tak může dojít k náhlému ochrnutí jedné končetiny nebo celé poloviny těla. Pokud se objeví byť jen jeden takový příznak, je nutné okamžitě přivolat záchrannou službu, která nemocného přepraví do nejbližšího centra specializovaného na léčbu cévní mozkové příhody. Identifikovat základní projevy mrtvice a v případě jejich výskytu správně zareagovat učí veřejnost kampaň Čas je mozek, do které se zapojily obě brněnské fakultní nemocnice.

Návštěvníci Fakultní nemocnice u sv. Anny měli na společném infostánku kampaně Čas je mozek a vlastního preventivního programu FNUSA-ICRC Stroke – Boj proti CMP například možnost vyzkoušet si jednoduchý test, který prověřil, jestli znají hlavní příznaky mozkové příhody, umí je rychle odhalit a vědí, jak nemocnému účinně pomoci, tedy dostat ho co možná nejrychleji k odborníkům. V nemocnici byla zároveň k dispozici nutriční terapeutka, která prostřednictvím speciálního přístroje všem zájemcům analyzovala složení těla. Na základě vyhodnocení výsledků mohla upozornit zejména na případné rizikové faktory (obezita, nevyvážená strava aj.), které mohou nebezpečí vzniku mozkové mrtvice zvyšovat.

Masarykova nemocnice má jedno z nejlepších center pro léčbu mrtvice v ČR

29. 4. 2016
Průměrně 14 pacientů s diagnózou cévní mozkové příhody hospitalizovala každý týden v loňském roce Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Ve zdejším Komplexním cerebrovaskulárním centru mohou díky špičkovému vybavení a týmu zkušených odborníků využívat k léčbě mrtvice nejmodernější postupy. Často k tomu však nedostanou příležitost. Více než tři čtvrtiny pacientů totiž dorazí do nemocnice pozdě. Mnohdy proto, že nepoznají nebo podcení první příznaky zákeřného onemocnění. Lékaři z Masarykovy nemocnice se proto rozhodli zapojit do celostátní edukační kampaně Čas je mozek, která veřejnost učí, jak pomocí jednoduchého testu základní projevy mrtvice rozpoznat.

O špičkové kvalitě péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Masarykově nemocnici svědčí mimo jiné i rostoucí počet zákroků s využitím nejmodernější metody léčby, mechanické trombektomie. Intervenční radiolog při ní přes tříslo zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát, pomocí kterého dokáže vyjmout krevní sraženinu bránící přísunu krve (a tím kyslíku a živin) do mozku. V kombinaci se systémovou trombolýzou, tedy podáním léku k rozpuštění krevní sraženiny, představuje mechanická trombektomie tu nejefektivnější dostupnou léčbu ischemické mozkové mrtvice.

Česká republika přitom patří v četnosti používání této metody v Evropě k absolutní špičce. Počet zákroků navíc každým rokem výrazně roste, a to i v Masarykově nemocnici. „V loňském roce jsme těchto výkonů provedli 94, což představuje více než šedesátiprocentní meziroční nárůst. V dalších letech bychom rádi v tomto růstovém trendu pokračovali, jelikož šance pacienta na úplné zdravení je při použití kombinace systémové trombolýzy a mechanické trombektomie v indikovaných případech výrazně vyšší než u systémové trombolýzy samotné,“ vysvětluje intervenční radiolog MUDr. Filip Cihlář, Ph.D.

Od roku 2010 existuje v České republice síť akreditovaných zdravotnických zařízení poskytující akutní péči pacientům s cévní mozkovou příhodou. V Ústeckém kraji se jedná o následující zařízení:
Komplexní cerebrovaskulární centrum

Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
Iktová centra
Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Chomutov, o. z.
Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Děčín, o. z.
Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z.
Městská nemocnice v Litoměřicích

Komplexní cerebrovaskulární centrum Masarykovy nemocnice je právě díky vysokému počtu specializovaných výkonů hodnoceno jako jedno z nejlepších v České republice. Ani to nejlepší vybavení a erudice lékařů však nepomůže pacienta zachránit, pokud se do nemocnice nedostane včas. „Ischemická cévní mozková příhoda (neboli iktus či mrtvice) je závažné akutní onemocnění, které je nutné léčit v co nejkratší době od jeho vzniku. K zahájení specializované léčby musí dojít maximálně do 6 hodin od projevení prvních příznaků onemocnění. Po uplynutí této doby efektivita i těch nejmodernějších léčebných metod dramaticky klesá,“ varuje neurolog MUDr. Ing. David Černík, MBA. Zákeřnost mrtvice spočívá i v tom, že se neohlašuje jedním typickým příznakem, jako například infarkt myokardu. Velmi často však dochází u postiženého k ochabnutí jedné končetiny nebo celé poloviny těla či poruše řeči a schopnosti porozumět nebo také ochabnutí jedné strany obličeje, které se projeví poklesem ústního koutku. Pokud se byť jen jeden takový příznak objeví, je nutné okamžitě přivolat záchrannou službu, která nemocného přepraví do nejbližšího centra specializovaného na léčbu mrtvice.

Mrtvici léčí ve FN Olomouc jeden z nezkušenějších týmů odborníků v Česku

16. 3. 2016
Obyvatelé střední Moravy, které postihne mozková mrtvice, přežívají stále častěji bez vážnějších následků. Daří se to díky špičkové péči v Komplexním cerebrovaskulárním centru Fakultní nemocnice Olomouc a také díky skvělé organizaci přednemocniční a časné nemocniční péče na území celého Olomouckého kraje. Výsledky by mohly být ještě lepší, mnoho lidí ale nepozná příznaky mrtvice. Alarmující je, že čtyři z pěti pacientů vyhledají lékařskou pomoc pozdě. Proto se odborníci z FN Olomouc rozhodli zapojit do celostátní vzdělávací kampaně Čas je mozek, chtějí tento nepříznivý poměr zvrátit.

Do péče o pacienty po mozkové mrtvici jsou v olomoucké fakultní nemocnici zapojeny Neurologická, Radiologická, Neurochirurgická klinika a také Oddělení rehabilitace. Na péči se samozřejmě podílí rovněž Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc, kam jsou pacienti s mrtvicí záchrankou přiváženi. „Naše centrum je jedním z jedenácti v České republice, kde jsou tito lidé léčeni nejmodernějším způsobem - mechanickou trombektomií. Tato metoda umožňuje přímé odstranění krevní sraženiny z ucpané mozkové tepny a je tak nejefektivnější a nejúčinnější léčbou mozkové mrtvice vůbec. Abychom ji ale mohli použít, musí k nám být pacient dopraven co nejdříve od vzniku prvních příznaků, je tedy nutné okamžitě volat záchrannou službu,“ říká doc. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař olomouckého centra s tím, že čas hraje pro poskytnutí akutní péče rozhodující roli a po 6 hodinách už je efekt léčby minimální.

Loni provedli olomoučtí odborníci mechanickou trombektomii u 76 pacientů. Další specializovanou metodou, která je velmi účinná, je systémová trombolýza. Lék, který rozpouští krevní sraženinu, je při ní podán pomocí infuze a musí k tomu dojít do 4,5 hodiny od prvních příznaků mrtvice. V minulém roce ji lékaři olomouckého centra použili ve 165 případech. Většinou se obě metody kombinují. V cerebrovaskulárním centru FN Olomouc je ročně s mozkovou mrtvicí hospitalizováno více než 800 pacientů. Čtyři pětiny z nich ale bohužel vyhledají lékařskou pomoc pozdě a akutní specializovaná léčba by už nepřinesla žádný efekt. „Typickými příznaky mozkové mrtvice je ochablá ruka nebo celá jedna polovina těla, svěšený koutek úst, potíže s řečí. Pokud někdo na sobě nebo na svých blízkých takové příznaky pozoruje, není nač čekat. Stává se nám, že přijímáme pacienta, který s těmito příznaky strávil celý víkend doma pod peřinou v naději, že samy odezní. Pak už je ale na akutní léčbu příliš pozdě,“ varuje docent Šaňák.

Klíčová je také spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje, bez které by nebylo možné léčit takové množství pacientů. „Rozložení kraje a složitost terénu zejména na Jesenicku nám situaci komplikuje, přesto systém spolupráce funguje skvěle. Ve chvíli, kdy záchranáři dorazí k pacientovi a mají podezření na mozkovou mrtvici, ihned volají do našeho centra a konzultují s námi další postup. Zatímco pak pacient putuje vrtulníkem nebo sanitkou do naší nemocnice, na urgentním příjmu se nachystá multioborový tým, aby nedocházelo k žádnému zdržení,“ popisuje MUDr. Vladislav Kutěj, primář Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc.

Tým odborníků v olomoucké fakultní nemocnici patří k nejzkušenějším v Česku. Metodu mechanické trombektomie, která je v současnosti jednoznačně nejúčinnější léčbou mozkové mrtvice, zavádělo olomoucké centrum už v roce 2010 jako jedno z prvních v zemi. Dosud tady byla použita u 300 nemocných. Lékaři při ní jediným vpichem přes stehenní tepnu zavedou speciální systém do sebe zasunutých katétrů, který protáhnou cévním řečištěm až do místa uzávěru mozkové tepny. „V místě uzávěru se z koncového katétru vysune a rozvine stent, tedy zjednodušeně řečeno drátěný košíček, do kterého se zachytí krevní sraženina. Zachycená sraženina se následně stáhne do katétru a vytáhne se ven, čímž se ucpaná céva okamžitě uvolní a zásobení krví se obnoví. Vše se provádí pod rentgenovou kontrolou s pomocí angiografického přístroje," vysvětluje prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D., primář Radiologické kliniky FN Olomouc.

Úspěšná akutní léčba mozkové mrtvice vede k okamžitému efektu, příznaky tohoto závažného onemocnění odeznívají během několika hodin a pacient odchází domů v řádu dnů bez vážnějších následků. Pokud ale nemocný vyhledá lékařskou pomoc pozdě, specializovanou akutní léčbu už lékaři použít nemohou, následuje několikatýdenní hospitalizace a následky onemocnění mnohdy vedou až k trvalé invaliditě nebo končí i smrtí. „Každý může v tomto směru udělat něco pro sebe i své blízké. Naučit se rozpoznat příznaky mozkové mrtvice je to nejmenší. V Olomouckém kraji funguje systém péče od záchranné služby až po náš urgentní příjem skvěle a lidé mají v našem centru k dispozici špičkovou léčbu. Roli hraje pouze čas a čas je mozek,“ dodává docent Šaňák.

Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Hradec Králové se zapojilo do kampaně Čas je mozek

11. 2. 2016
Více než 700 pacientů s diagnózou cévní mozkové příhody bylo v loňském roce hospitalizováno ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Zdejší Komplexní cerebrovaskulární centrum je na tyto případy výborně připraveno. Díky zkušenostem místních odborníků a využívání nejmodernějších léčebných metod z nemocnice odchází stále větší množství pacientů po mozkové mrtvici s minimálním handicapem. Počet vyléčených by mohl být ještě vyšší, jenže mnoho lidí příznaky mozkové mrtvice nepozná a pacient se do nemocnice dostane pozdě. Lékaři z cerebrovaskulárního centra se proto rozhodli zapojit do celostátní edukační kampaně Čas je mozek.

O špičkové kvalitě péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Královéhradeckém kraji svědčí také rostoucí počet zákroků s využitím nejmodernější metody léčby, mechanické trombektomie. Intervenční radiolog při ní zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát, pomocí kterého dokáže vyjmout krevní sraženinu bránící přísunu krve (a tím kyslíku a živin) do mozku. V roce 2015 provedli lékaři z Komplexního cerebrovaskulárního centra 74 trombektomií. „S touto léčebnou metodou máme velmi dobré zkušenosti. Po třech měsících od iktu dosáhlo dobrého výsledného klinického stavu, tedy soběstačnosti, až 56 % našich pacientů. Tyto výsledky jsou srovnatelné s výsledky mezinárodních klinických studií,“ uvádí vedoucí lékař cerebrovaskulárního centra, prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO, FEAN.

Vzhledem k tomu, že je iktus akutním onemocněním, které je třeba léčit v co nejkratší době od jeho vzniku, je velmi důležitý systém organizace péče. Od roku 2010 existuje v ČR síť akreditovaných zdravotnických zařízení poskytující akutní péči pacientům s mozkovou mrtvicí. „Pod naše Komplexní cerebrovaskulární centrum spadá primárně okres Hradec Králové a část okresů Jičín a Rychnov nad Kněžnou. V rámci sekundární spádové oblasti, kterou je celý Královehradecký a Pardubický kraj, úzce spolupracujeme s iktovými centry v Pardubicích, Litomyšli, Trutnově a Náchodě,“ říká profesor Herzig.

Ani to nejlepší vybavení ale lékařům nepomůže pacienta zachránit, pokud se k nim nedostane včas. „Od prvních příznaků mozkové příhody, kterými bývají zpravidla pokles koutku, jednostranné ochrnutí končetin nebo náhlá porucha řeči, máme obvykle mezi 4 a 6 hodinami k zahájení účinné léčby. Po uplynutí této doby se pacientovy vyhlídky na uzdravení bez závažných trvalých následků výrazně snižují,“ vysvětluje profesor Herzig. Podle statistik z roku 2013 ale 70 % Čechů příznaky mrtvice nepozná nebo je podcení a do nemocnice se dostane příliš pozdě.

Jak mozkovou mrtvici poznat a taky jak správně reagovat, učí veřejnost kampaň Čas je mozek, do které se zapojila i FN HK. Její návštěvníci měli dnes možnost dozvědět se více informací o nemoci, včetně toho, jak pomocí jednoduchého testu poznat, zda se u nemocného skutečně může jednat o mozkovou mrtvici. V nemocnici byla zároveň všem zájemcům k dispozici nutriční terapeutka, která pomocí speciálního přístroje analyzovala zájemcům složení těla. Tyto výsledky upozornily zejména na případné rizikové faktory, které mohou nebezpečí vzniku mozkové mrtvice zvyšovat.

Špičkovou léčbu pacientů s mozkovou mrtvicí poskytuje v Moravskoslezském kraji šest akreditovaných center

4. 2. 2016
Na pacienty s příznaky mozkové mrtvice jsou v Moravskoslezském kraji výborně připraveni. Hned šest specializovaných center jim tu poskytuje vysoce odbornou péči, díky které stále více z nich přežívá bez vážnějších následků. Počet vyléčených by mohl být ještě vyšší, jenže mnoho lidí příznaky mozkové mrtvice nepozná a pacient se do nemocnice dostane pozdě. Lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava se proto rozhodli zapojit do celostátní edukační kampaně Čas je mozek. V rámci ní se zájemci na půdě nemocnice mohli nejen seznámit s příznaky mrtvice, ale také podstoupit analýzu složení těla, která napověděla, jak vysoké je u nich riziko vzniku mozkové mrtvice.

O špičkové kvalitě péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Moravskoslezském kraji svědčí kromě vysoké koncentrace specializovaných center také rostoucí počet zákroků s využitím nejmodernější metody léčby, mechanické trombektomie. Intervenční radiolog při ní zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát, pomocí kterého dokáže vyjmout krevní sraženinu bránící přísunu krve (a tím kyslíku a živin) do mozku. „Přestože zatím nejsou zcela zpracovaná data z roku 2015, již nyní víme, že oproti předchozímu roku došlo k výraznému nárůstu počtu trombektomií, a to ze 72 na 130 zákroků. Vzhledem k vynikajícímu klinickému efektu této metody, který byl potvrzen i ve studiích v roce 2015, je naší snahou tento počet dále navyšovat,“ uvádí přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D. Nezanedbává se ani časná akutní péče. V počtu hospitalizovaných pacientů na JIP je Moravskoslezský kraj nejlepší v republice. Lůžko na jednotce intenzivní péče dostane až 66 % pacientů s diagnózou mozkové mrtvice. Pacientům se zde dostane nejen intenzivní terapie, ale zejména nepřetržité monitorace, což umožňuje prevenci komplikací.

Od roku 2010 existuje v České republice síť akreditovaných zdravotnických zařízení poskytující akutní péči pacientům s cévní mozkovou příhodou. V Moravskoslezském kraji se jedná o následující zařízení:

Komplexní cerebrovaskulární centrum
Fakultní nemocnice v Ostravě
Iktová centra
Vítkovická nemocnice
Městská nemocnice Ostrava - Fifejdy
Karvinská hornická nemocnice
Nemocnice Třinec
Nemocnice Krnov

Ani to nejlepší vybavení ale lékařům nepomůže pacienta zachránit, pokud se k nim nedostane včas. „Od prvních projevů mozkové příhody, kterými jsou nejčastěji pokles koutku, ochrnutí jedné končetiny nebo náhlá porucha řeči, máme nejvýše 6 hodin k započetí léčby, která zajistí žádné nebo minimální následky. Poté se šance na vyléčení výrazně snižují,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D. Podle dotazníků ale 70 % Čechů příznaky mrtvice nepozná nebo je podcení a do nemocnice se dostane příliš pozdě.

FN v Ostravě se proto rozhodla podpořit naši kampaň Čas je mozek. Zdejší návštěvníci měli dnes možnost dozvědět se více informací o nemoci, včetně toho, jak pomocí jednoduchého testu poznat, zda se u nemocného skutečně může jednat o mozkovou mrtvici. V nemocnici byla zároveň všem zájemcům k dispozici nutriční terapeutka, která pomocí speciálního přístroje analyzovala zájemcům složení těla. Tyto výsledky upozornily zejména na případné rizikové faktory, které mohou nebezpečí vzniku mozkové mrtvice zvyšovat.

Čas je mozek navštíví vybraná města. První zastávkou je Ostrava

28. 1. 2016
Pozitivní ohlasy doprovázející kampaň Čas je mozek nás inspirují k dalším aktivitám. A co může být přínosnější, než potkat se s vámi a zodpovědět vaše otázky osobně? Rozhodli jsme se proto vydat se s naší kampaní na cestu a navštívit několik vybraných měst po celé České republice.

Na každé zastávce vám ukážeme, jak pomocí jednoduchého testu rozpoznat mozkovou mrtvici a k dispozici bude také naše nutriční terapeutka, která vám na speciálním přístroji bezplatně a hlavně bezbolestně analyzuje složení těla a výsledky s vámi poté zkonzultuje. Měření může upozornit například na závažný nepoměr svalů a tuků, kdy přemíra tuků může způsobovat také vysoký krevní tlak nebo cukrovku. To jsou jedny z nejzávažnějších rizikových faktorů pro vznik mrtvice, stejně jako celkově špatný životní styl. Terapeutka s vámi prodiskutuje, jak ho vylepšit přímo na míru vašemu zdravotnímu stavu, věku a pohlaví.

První zastávkou naší roadshow bude Fakultní nemocnice v Ostravě, kde nás najdete od 10 do 14 hodin v prostorách v blízkosti nemocniční kavárny Maleda. Těšíme se na Vás!

Příznaky mozkové mrtvice nepoznají dvě třetiny Čechů

22. 12. 2015
Příznaky mozkové mrtvice lidé často nepoznají nebo je bagatelizují. V důsledku toho vyhledají odbornou pomoc pozdě a hrozí jim trvalé následky nebo dokonce smrt. Systém péče o pacienty s mrtvicí je přitom v Česku na vynikající úrovni. V případě správného rozpoznání příznaků a okamžitého přivolání záchranné služby je jejich šance na uzdravení obrovská - přijedou-li v první hodině po ohlášení příznaků, zotaví se až 70 procent z nich.

Mozková mrtvice je třetí nejčastější příčina úmrtí na světě. V 85 procentech případů je její příčinou ucpání cév a zastavení přívodu okysličené krve do určité části mozku. Pokud se proudění krve do pěti minut neobnoví, začínají odumírat první neurony. Každou minutu jich odumře 1,9 milionů. Rychlost, s jakou se pacient dostane do nemocnice, je proto zcela zásadní. „Zatímco lidé s mrtvicí, kteří se do nemocnice dostanou do hodiny od jejího začátku, mají 50 až 70% naději na úplné vyléčení, u pacientů, kteří do nemocnice dorazí jen o pět hodin později, je tato šance už jen 20%. Bohužel, v současnosti přijíždí až polovina pacientů příliš pozdě a my už jim nemůžeme pomoci,“ varuje MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Mrtvice je zákeřná mimo jiné i v tom, že nemá jen jeden nebo několik málo příznaků. Je jich celá řada a liší se podle toho, jaká část mozku je postižená. Existuje nicméně mezinárodně uznávaný test, který mozkovou příhodu dokáže ve většině případů odhalit. „U člověka s podezřením na mrtvici se testují tři základní příznaky, kterými jsou pokles koutku, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči,“ říká MUDr. Tomek. Pokud se projeví byť jen jeden z nich, je nezbytné okamžitě přivolat záchrannou službu.

Odborníkům se přitom v léčbě mrtvice daří dělat velké pokroky. Lékaři už několik let s úspěchem využívají metodu rozpouštění krevních sraženin. Tu však lze využít jen u pacientů, kteří se do nemocnice dostanou do 4,5 hodiny od začátku mrtvice a navíc je účinná zejména u menších cév. Naprosto průlomové bylo proto zavedení léčby mechanickou trombektomií. Při tomto výkonu zavedou intervenční radiologové do ucpané cévy přes tříslo pacienta miniaturní aparát, pomocí kterého sraženinu z těla vyjmou. Spektrum pacientů, kterým lze účinně pomoci, se tak dále významně rozšířilo.

O mozkové mrtvici

Cévní mozková příhoda je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí. V případě zasažení mrtvicí je nutná okamžitá lékařská pomoc.
Zjistěte více

Co je mrtvice

Cévní mozková příhoda (neboli mozková mrtvice či iktus) je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví. V 90 % případů jde o nedokrevnost, tj. přerušení toku krve do některé části mozku. Pouze 10 % případů je způsobeno krvácením, prasknutím mozkové cévy. Bez krve, a tedy i bez kyslíku, vydrží mozkové buňky (neurony) přibližně jen 5 minut, poté začínají odumírat. Pokud se tedy přívod krve a kyslíku do mozku rychle neobnoví, může dojít k vážnému trvalému poškození, nebo dokonce i smrti. O tom, zda se pacient po mrtvici vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný, či dokonce zemře, rozhoduje především čas.

Ischemická mrtvice

Tvoří takřka 90 % případů, vzniká v důsledku ucpání mozkové cévy krevní sraženinou.

Hemoragická (krvácivá) mrtvice

Jde o méně častou, zato však nebezpečnější formu mrtvice. Rozlišujeme krvácení z největších mozkových cév do plen mozkových – tzv. subarachnoidální krvácení, které je nejčastěji způsobeno prasknutím cévní výdutě. Při prasknutí menších mozkových cév přímo uvnitř mozku vzniká intracerebrální krvácení. To je nejčastěji způsobeno neléčeným vysokým krevním tlakem.

Malá mrtvice

Jako malá mrtvice bývá označována tranzitorní ischemická ataka (TIA), která má podobné příznaky jako mrtvice ischemická. Jedná se ale pouze o přechodný stav, který zpravidla odezní během několika minut. Rozhodně ale tento typ mrtvice nelze podceňovat, většinou totiž předchází cévní mozkové příhodě v její plné síle.

Mrtvice v číslech

  • Mrtvice postihne každoročně v České republice takřka 30 tisíc lidí, každý den jich v průměru 28 zemře.
  • V České republice je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí.
  • Každé 4 vteřiny někoho na světě potká mrtvice a každých 40 vteřin na ni někdo zemře.
  • Pouhých 5 minut trvá, než začnou odumírat první mozkové buňky.
  • Přibližně 70 % pacientů se zcela zotaví, pokud je léčba zahájena do 1 hodiny od vzniku příznaků.
  • K započetí léčby má pacient od vzniku příznaků maximálně 6 hodin.
  • Více než 70 % Čechů nepozná příznaky mozkové mrtvice.
  • Ve více než 50 % případů můžeme cévní mozkové příhodě předejít prevencí.

Rizikové faktory mrtvice

Rizikové faktory, které můžeme ovlivnit změnou životního stylu a jídelníčku nebo s pomocí lékaře:

  • Vysoký krevní tlak
    • může vést k poškození cévních stěn a jejich následnému zúžení a ucpání nebo naopak prasknutí
    • o vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, jestliže dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg
  • Cukrovka
    • každý rok nemoci zvyšuje riziko mrtvice – u osoby, která jí trpí 10 let a více dokonce až o trojnásobek
    • vysoké hladiny cukru v krvi, obzvláště ve spojení se zvýšeným krevním tlakem, zdvojnásobují riziko mozkové mrtvice
    • klíčová je správná léčba inzulinem nebo léky a hlavně dodržování diabetické diety
  • Kouření
    • poškozuje cévy a zdvojnásobuje tak riziko mozkové příhody
    • je spojeno s aterosklerózou (zužování cév)
  • Porucha metabolismu krevních tuků
    • s vysokým cholesterolem je spojena ateroskleróza (kornatění cév) a následné riziko mrtvice
  • Nadměrné požívání alkoholu
    • může být příčinou vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo obezity – zdravotních problémů, které vedou k mrtvici
    • zvyšuje riziko zejména krvácivých mrtvic
  • Obezita
    • souvisí s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou
    • riziko mrtvice je vyšší, jestliže se Body Mass Index (BMI) pohybuje nad hodnotou 30
  • Porucha srdečního rytmu
    • lidé s nepravidelným srdeční rytmem (fibrilace síní) mají až pětinásobně vyšší riziko mrtvice
    • v prevenci mrtvice při fibrilaci síní je nutné užívat přípravky na ředění krve
  • Hormonální antikoncepce
    • riziko mrtvice se zvyšuje zejména v kombinaci s kouřením, vrozenou poruchou srážlivosti krve (např. Leidenská mutace), cukrovkou, vysokým tlakem a po pětatřicátém roku života

Rizikové faktory, které nemůžeme ovlivnit

  • Věk
    • přestože mrtvice stále častěji postihuje i mladší lidi, s vyšším věkem riziko narůstá
    • většina pacientů je důchodového věku
  • Pohlaví
    • u mužů je riziko mrtvice 1,25 krát vyšší než u žen
  • Rodinná zátěž
    • pokud se u vašich rodičů či sourozenců vyskytla cévní mozková příhoda před padesátým rokem života, je na místě absolvovat pravidelná vyšetření, případně začít včas s léčbou rizikových faktorů
  • Již prodělaná mrtvice
    • u lidí, které už mozková příhoda v minulosti postihla, je riziko jejího opakování vyšší

Jak poznat mrtvici

Pokles koutku

Pokud máte pocit, že s dotyčným člověkem není něco v pořádku, řekněte mu, aby se usmál nebo vycenil zuby. Jestliže se jedna strana hýbe méně a obličej se zdá být asymetrický, zavolejte okamžitě 155!

Ochrnutí končetin

Vyzvěte vyšetřovaného, aby předpažil a držel obě paže 10 vteřin dlaněmi vzhůru. Jestliže jedna z končetin poklesne (a to i v řádu několika málo centimetrů), volejte 155!

Porucha řeči

Vyzvěte člověka s podezřelými příznaky, aby vám něco pověděl, např. pojmenoval předměty v okolí. Sledujte, zda je řeč zřetelná, srozumitelná, plynulá, jestli vám dotyčný rozumí a používá správná slova. Pokud ne, volejte 155!

Sanitku zavolejte i v případě, kdy se objeví jen jeden ze tří základních příznaků. Nepodceňujte situaci ani tehdy, když tyto příznaky samy odezní. Do několika minut se mohou vrátit a mohou být ještě silnější!

Mimo 3 základní příznaky se mohou u některých lidí projevit i mnohé další:

  • náhlá porucha vědomí
  • náhlá porucha citlivosti poloviny těla (např. brnění nebo necitlivost tváře, paže a nohy na jedné straně těla)
  • problémy se zrakem – výpadek v jedné polovině zorného pole na obou očích (postižený např. nevidí na levou polovinu levého i pravého oka), testujte vždy každé oko zvlášť
  • náhlá bolest hlavy (nebezpečná je zejména bolest hlavy, která dosáhne maximální bolesti do pěti minut od jejího začátku)
  • ztuhlost šíje (navazuje na bolest hlavy, člověk si nedokáže položit bradu na hruď a zároveň je pro něj tento pohyb silně bolestivý)
  • závrať a zvracení, zejména neschopnost stát bez opory

Péče o pacienta

V ČR existuje velmi kvalitní síť specializovaných center pro léčbu mrtvice. Díky tomu se zvyšují šance pacientů na včasnou odbornou péči, která jim může zachránit život nebo alespoň zmírnit následky onemocnění.
Zjistěte více

Úspěšnost léčby je vždy závislá na době, za kterou se pacient dostane k odborníkům. Pokud proběhne přibližně do jedné hodiny od ohlášení prvních příznaků, je zde dokonce 70% šance na úplné zotavení. Každá hodina navíc ale může znamenat další trvalé následky.

Pokud u někoho rozpoznáte příznaky mrtvice, nevozte dotyčného do nemocnice autem, ale raději vždy zavolejte záchrannou službu. Dispečer na lince 155 se postará o okamžitý výjezd sanitky, ta na místo dorazí během několika minut a pacienta okamžitě naloží. Přítomný lékař poté na základě rychlého vyšetření rozhodne, do kterého ze specializovaných center bude pacient převezen a poskytne mu také kvalifikovanou první pomoc.

V současné době existuje v České republice celkem 45 vysoce specializovaných center – 13 cerebrovaskulárních a 32 iktových.

ČR
Komplexní cerebrovaskulární centrum
Iktové centrum

K léčbě ischemické mozkové příhody (způsobené ucpáním cévy) se dlouhodobě používá tzv. trombolýza. Pacientovi je nitrožilně podán lék na rozpuštění krevní sraženiny a opětovné zprůchodnění cévy. Trombolýzu provádí neurolog a je možné ji zahájit maximálně 4,5 hodiny od vzniku příznaků.

Nejnovější metodu léčby ischemické mozkové příhody, mechanickou trombektomii, je možné využít u pacientů s nejzávažnějšími mrtvicemi do 6 hodin po projevu prvních příznaků nemoci. Ve výjimečných případech je léčba možná a prospěšná až do 24 hodin od vzniku příznaků. Mechanická trombektomie je prováděna intervenčním radiologem, který vpichem do třísla zavede vodící drát a katetr do postižené mozkové tepny. Mikrokatetr prorazí krevní sraženinu, načež se rozvine speciální síťka, která sraženinu zachytí a lékař ji tak může vytáhnout z těla ven. Vedle toho, že mechanická trombektomie prodlužuje interval mezi nástupem mrtvice a zahájením léčby, dovoluje odstranit i větší sraženinu, kterou by se pomocí trombolýzy nepodařilo rozpustit.

Léčba hemoragická mrtvice, která způsobuje krvácení do mozku, je založena na ošetření zdroje a příčiny krvácení – lékaři provádí operaci výdutě, léčí vysoký krevní tlak a následný otok mozku.

Život po mrtvici

Návrat do normálního života není jednoduchý, ale ani nemožný – záleží na tom, jak velké následky mrtvice zanechala. Přečtěte si, jak na správnou životosprávu a poctivou rehabilitaci a kde hledat pomoc.
Zjistěte více

Strava

Základem prevence další mozkové příhody je zdravá racionální výživa. Existují vědecké důkazy o preventivním účinku tzv. stravy středomořského typu s dostatkem zeleniny, ovoce a ryb.

Bezprostředně po mrtvici je pro dobrou a rychlou regeneraci organismu nutný dostatečný příjem vitaminů s antioxidačním účinkem – například C, E a také vitaminy B komplexu. Neméně důležité jsou bílkoviny, které lze nalézt v mase a mléčných výrobcích, rostlinné bílkoviny se pak ukrývají i v luštěninách nebo v sóje. Správně sestavený jídelníček by také neměl postrádat potraviny bohaté na zdravé tuky (hlavně ořechy, semínka, mořské ryby), které mimo jiné udržují normální hladinu cholesterolu v krvi. Myslete i na dostatečný příjem vlákniny pro podporu správného zažívání. K bohatým zdrojům vlákniny patří například ovesné vločky, zelenina nebo celozrnné pečivo. Sacharidy, důležité pro dostatek energie, tělo získává třeba z ovoce, medu ale i z brambor nebo rýže.

Riziko mozkových příhod výrazně snižuje kyselina listová. Je obsažena v listové zelenině, játrech nebo kvasnicích, kde jí ale během vaření většinu zničíme. Stejně tak neopomíjejte potraviny, které působí příznivě na cévy. Řadí se k nim například pohanka, která díky vysokému obsahu rutinu dokáže udržovat cévy pružné a pomáhá bránit tvorbě krevních sraženin. Mnoho dalších surovin zase působí blahodárně na krev – třeba česnek nebo skořice snižují krevní srážlivost.

Zaměstnání

S návratem do zaměstnání může lidem po mozkové příhodě pomoci ergoterapeut, který má na starosti nejen nalezení nové smysluplné aktivity nebo uplatnění, ale také zařazení člověka zpět do normálního života. V praxi to znamená, že postiženého naučí, jak zvládat běžné situace nebo mu poradí, jaké pomůcky používat, aby kompenzoval svůj handicap. Nové zaměstnání lze pak nalézt prostřednictvím Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Sport

Vhodnými sportovními aktivitami mohou být spíše ty lehce až středně náročné, jako je plavání, nordic walking, jízda na kole, jóga nebo tai-či. Dostačující jsou ale i obyčejné procházky rychlou chůzí - nejméně 45 minut třikrát týdně.

Základní pravidla sportu po mozkové mrtvici:

  • nepřetěžujte se
  • nepřeceňujte své síly
  • během tréninku si dělejte přestávky a po něm si řádně odpočiňte
  • v horkých dnech se sportu vyhněte nebo se přesuňte do klimatizovaných prostor
  • nezapomínejte doplňovat tekutiny

Cestování

Dovolená by měla být spíš odpočinková a měla by probíhat v maximálním klidu. Před cestou je důležité probrat možná rizika s ošetřujícím lékařem, a to zejména tehdy, je-li cílovou destinací oblast s extrémními teplotami. Letecká doprava je vhodná až po 3 měsích od příhody.

Sexuální život

Mrtvice většinou nepostihuje schopnost pohlavního života, může ale vyvolat psychický blok, který stojí za sníženou sexuální touhou. Se svými pocity by se člověk neměl zdráhat svěřit svému partnerovi, případně odborníkovi a hledat vhodná řešení.

Problémy, které se mohou vyskytnout u žen:

  • snížená citlivost v oblasti pochvy a klitorisu
  • snížená vlhkost pochvy
  • problémy dosáhnout orgasmu
  • ztráta sexuální touhy

Problémy, které se mohou vyskytnout u mužů:

  • poruchy nebo ztráta erekce
  • snížená citlivost penisu
  • poruchy nebo ztráta ejakulace
  • ztráta sexuální touhy

Plánování těhotenství

Plánované mateřství po cévní mozkové příhodě je možné, bude ale pro maminku riskantní. Proto je vhodné poradit se nejprve s gynekologem a neurologem, kteří také doporučí příslušná vyšetření. Těhotenství je rizikové jak pro maminky, které prodělaly mrtvici, tak pro ty, které postihla tzv. malá mrtvice.

Péče o člověka po mrtvici

Jednou z nejdůležitějších věcí po mozkové příhodě je včasná rehabilitace. Čím dříve bude zahájena, tím spíše se podaří zmírnit následky onemocnění. Dokonce i v případě, kdy postižený zůstává v bezvědomí, se rehabilitační tým stará o postupné rozhýbávání jeho končetin a provádí stimulaci vjemů (čichu, hmatu atd.). Na samotné terapii se velmi často podílí hned několik odborníků – nejčastěji je to fyzioterapeut, logoped a psycholog. K dispozici bývá také ergoterapeut, specialista, který usiluje o navrácení nemocného do běžného života a pomáhá mu s nácvikem soběstačnosti.

Zotavení z mrtvice může nastat během několika týdnů, častěji jde ale o dlouhodobý proces, který vyžaduje trvalé rehabilitační úsilí po několik měsíců nebo i po celý život. Nejen člověk zasažený mrtvicí, ale i jeho nejbližší okolí (manžel, děti apod.) se musí naučit s postižením žít. Pouze vyrovnaný a spokojený člověk bude mít dostatek energie na to, aby ji mohl věnovat svému blízkému, jehož potkala mrtvice.

Současně je třeba mít na paměti, že již prodělaná mozková příhoda ještě zvyšuje riziko, že udeří znovu. Proto by člověk po mrtvici měl dodržovat zásady zdravého životního stylu – vyvarovat se nadměrného pití alkoholu, nekouřit, poctivě odpočívat a vyhýbat se stresu.

Vybrané organizace, na něž se lze obrátit s žádostí o pomoc:

CEREBRUM – sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
www.cerebrum2007.cz

Ictus o.p.s – obecně prospěšná společnost pomáhající lidem postiženým mrtvicí při návratu do plnohodnotného života
www.ictus.cz

ERGO Aktiv, o. p. s. – organizace, která vznikla jako reakce na nevyhovující situaci v řešení následné péče o pacienty po prodělané cévní mozkové příhodě
www.ergoaktiv.cz

SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
www.sons.cz

Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) – zabývá se problematikou zaměstnávání zdravotně postižených osob
www.nfozp.cz

Příběhy pacientů

Zasáhla je mrtvice, díky včasné pomoci se však vyhnuli nejhoršímu. Vlastní houževnatostí se jim pak podařilo zmírnit následky onemocnění. Inspirujte se jejich příběhem.
Zjistěte více

Pavel Stochla

Sraženinu mu odstranili mechanickou trombektomií

Pavel Stochla z Berouna je celoživotní sportovec a nekuřák. Nikdy ho nenapadlo, že by právě on mohl být zasažen mrtvicí.

Když přijela záchranka, bezvládný pacient už nehýbal rukou ani nohou. Sanitka směřovala rovnou do Motola a odborníci diagnostikovali cévní mozkovou příhodu. Na operační stůl se Pavel dostal po 4 hodinách od chvíle, kdy se dostavily první příznaky mozkové mrtvice. S ohledem na to, jak rychle mozkové buňky bez přívodu kyslíku odumírají, jsou 4 hodiny sice poměrně dlouhá doba, nicméně stále to bylo dostatečně brzy, aby doktoři mohli Pavlovi pomoci.

Rozhodli se pro nejmodernější způsob léčby – mechanickou trombektomii. Krevní sraženinu z Pavlova mozku odstranili a ten se brzy začal cítit lépe. „Už třetí den po zákroku jsem se mohl volně pohybovat, ale v nemocnici jsem zůstal kvůli řadě vyšetření ještě dalších 14 dní,“ dodává Pavel. Měsíc po operaci už chodil Pavel na procházky a rychle se začal vracet k normálnímu způsobu života.

Štěpánka rytinová

Mrtvici dostala ve čtyřech letech

Hrála si s dětmi ve školce, pak se probudila na nemocničním lůžku s ochrnutou pravou částí těla. Štěpánce Rytinové z Berouna byly pouhé čtyři roky, když prodělala rozsáhlou mozkovou příhodu.

„Z ničeho nic nám zavolali ze školky, že Štěpánka pravděpodobně dostala mrtvici a jede pro ni sanitka. Byla jsem v šoku a nechápala, co se děje,“ popisuje paní Rytinová-Hesounová, maminka Štěpánky, situaci, která jí i celé rodině nadobro převrátila život. Do školky dorazila právě ve chvíli, kdy její dceru přemisťovali do sanitky. „Řekli mi, že paní učitelka rozpoznala u Štěpánky jeden z příznaků mrtvice – pokleslý koutek. Díky tomu, že neváhala a okamžitě zavolala záchranáře, Štěpánce pravděpodobně zachránila život,“ říká paní Rytinová-Hesounová.

Štěpánka okamžitě dostala lék na ředění krve, díky čemuž se podařilo rozpustit krevní sraženinu, která jí zneprůchodnila mozkovou cévu a bránila přívodu kyslíku do části mozku. Necelé tři týdny pak ležela na neurologické jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Motole. „Měla opravdu velké poškození mozku, přestala úplně mluvit i chodit a upadala do hlubokých depresí,“ vzpomíná maminka.

Odborníci ihned začali s intenzivní rehabilitací, Štěpánka ale nespolupracovala a přicházela o chuť do života. Její psychický stav se zlepšil až při kontaktu s pejskem, kterého terapeuti několikrát týdně přivedli do Motola na návštěvu. Štěpánce se díky tomu vrátila dobrá nálada a naplno se pustila do rehabilitačních cvičení – začala komunikovat s psycholožkou, procvičovala motoriku, učila se znovu mluvit. „Společně s manželem jsme byli u dcery každý den a snažili se strávit s ní co nejvíce času. Znamenalo to, že jsme vždy počkali na to, až večer v klidu usne. V deset hodin jsme se vraceli do Berouna a brzy ráno museli zase vstávat, abychom na šestou hodinu byli v Motole, když se Štěpánka probudí. Vedle toho jsme museli zvládat pracovní povinnosti,“ popisuje náročné období paní Rytinová-Hesounová.

Na rehabilitaci v motolské nemocnici pak Štěpánka navázala dvouměsíčním léčebným pobytem v Jánských Lázních, kde mimo jiné začala jezdit na koni. „Odborníci nám doporučili, abychom prostě žili normální život. V září už tedy Štěpánka šla zase do školky,“ říká maminka. Byť se zásluhou poctivé rehabilitace, v níž pokračuje dodnes, u Štěpánky mnohé zlepšilo, stále kulhá na pravou nohu a nemůže pohybovat pravou rukou. Při vyjadřování pak někdy hledá slova, zejména vyprávění příběhů jí stále činí potíže. „Ve škole má individuální plán, musela se naučit psát levou rukou, je však houževnatá a moc se chce vyrovnat zdravým dětem,“ chválí svou dceru paní Rytinová-Hesounová a dodává: „Máme štěstí na lidi v okolí. Jsem velice vděčná lékařům a rehabilitačním pracovníkům za všechnu jejich péči, stejně tak učitelé ve škole nám hodně vycházejí vstříc a i spolužáci Štěpánce pomáhají.“

Rehabilitační aktivity Štěpánka přijala jako své záliby. „Baví mě jezdit na koni, na lyžích a na koloběžce. Taky plavu a zajímám se o fotografování,“ říká Štěpánka. Navzdory osudu tak vede velmi aktivní život. V její snaze co nejvíce zmírnit následky těžkého onemocnění ji také podpořil Nadační fond Čas je mozek, který upozorňuje na příznaky mrtvice a učí, jak na ně správně reagovat. Od nadačního fondu Štěpánka obdržela příspěvek na další rehabilitaci v hodnotě 36 100 korun. „Moc si toho vážíme a určitě je to pro nás motivace, abychom vytrvale rehabilitovali a všechno se nadále vyvíjelo pozitivním směrem,“ dodává i za svou dceru paní Rytinová-Hesounová.

Zuzana Slavíčková

Z vozíčku na vlastní nohy za jeden měsíc

Se ztrátou levého zorného pole se po mrtvici potýká paní Zuzana Slavíčková. Vedla aktivní život, mrtvice ji však nečekaně zasáhla v pouhých pětadvaceti letech.

Zuzaně velmi pomohlo, že se jí dostalo odborné péče relativně rychle poté, co mrtvice udeřila. Přesto jí lékaři řekli, že na levou část zorného pole zůstane doživotně slepá a na vlastní nohy se při pravidelném cvičení postaví do dvou let. S tím se ale nesmířila a díky poctivě prováděným rehabilitacím vstala z vozíčku mnohem dříve – už za jeden měsíc. Po dvou letech od mrtvice se navíc rozhodla, že chce mít dítě. Těhotenství jí lékaři rozmlouvali, obávali se totiž rizika trombózy, které v jiném stavu stoupá. Zuzana si tak po celou dobu těhotenství musela píchat injekce s lékem na ředění krve. Kromě této komplikace a běžných ranních nevolností ale proběhlo devět měsíců bez potíží a porodila zdravou holčičku.

„Prvních šest měsíců mi manžel musel pomáhat s přebalováním, oblékáním a také koupáním miminka, pak už jsem to zvládala i sama. Hodně mi ale pomáhala moje rodina, jejich podpora je pro mě strašně důležitá,“ říká Zuzana. Dodnes musí neustále rehabilitovat a v důsledku vadného zraku má místy potíže s pohybem a orientací. Vlastní bojovností a optimismem se ale dokázala vrátit do normálního života.