Hlídejte si krevní tlak

Vysoký krevní tlak může způsobit poškození cévních stěn a jejich následné zúžení a ucpání nebo naopak prasknutí. Riziko představují hodnoty nad 140/90 mm Hg.

Nepodceňujte však ani krátkodobé snížení tlaku při změně polohy těla. Když dlouho ležíte a pak rychle vstanete, může se přihodit, že se vám zatočí hlava a na chvíli špatně vidíte. Děje se tak v důsledku nedostatečného přívodu krve do mozku. Krev se totiž během polohy vleže nahromadí v dolních končetinách a chvíli trvá, než se opět dostane do horní části těla. Jak nově zjistili vědci z USA, problémy s krátkodobým snížením tlaku zvyšují riziko mrtvice – a to dokonce až dvojnásobně.

Problémy s tlakem bývají nenápadné a lidé je mnohdy bagatelizují. Nechte se tedy pravidelně změřit u lékaře a do domácí lékárničky si pořiďte tlakoměr.

Máte správný puls?

Za mozkovou mrtvicí může stát i nepravidelný srdeční rytmus, přičemž nejčastější je tzv. atriální fibrilace. Uvádí se, že je odpovědná za 20 % všech cévních mozkových příhod. Ve skutečnosti ale její podíl na mrtvici může být vyšší. Nepravidelný srdeční rytmus se totiž mnohdy včas vrátí do klidného období, které může trvat až tři měsíce, v důsledku čehož pacienti tento symptom podcení. Atriální fibrilaci tak mnohdy lékaři objeví až při vyšetřeních v souvislosti s mozkovou příhodou – tedy v době, kdy už je příliš pozdě.

Když tuky, tak jen ty zdravé

S vysokou hladinou cholesterolu je spojeno kornatění cév, což má za následek mrtvici. Současně existuje předpoklad, že pokud někdo z vašich příbuzných v minulosti prodělal mrtvici či infarkt, budete mít genetické predispozice k vyšší hladině cholesterolu (a to i přes snahu vést zdravý život). Cholesterol byste si tedy měli hlídat. Pravidelně se měřte (existují diagnostické testy pro domácí užití) a zařaďte do jídelníčku potraviny s tzv. zdravými tuky (ořechy, semínka či mořské ryby), které pomáhají udržovat bezpečnou hladinu cholesterolu v krvi (nejlépe do 3,4 mmol/l).

Pozor na diabetes

Nediagnostikovaná či podceněná cukrovka patří k hlavním rizikovým faktorům mozkové příhody. U diabetiků je riziko mozkové mrtvice dvojnásobné, přičemž každým rokem s cukrovkou se riziko mrtvice zvyšuje. Důležitá je nejen správná léčba pomocí inzulinu či léků, ale také úprava jídelníčku a správné stravování. Samozřejmostí je, aby si diabetik hlídal hladinu glukózy v krvi. A také zde platí zvýšená obezřetnost ohledně dalších zdravotních ukazatelů – krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

Nepřehánějte to s alkoholem

Pijete-li dlouhodobě příliš alkoholu, vystavujete se tomu, že vás postihne diabetes. Stejně tak vám hrozí problémy s vysokým krevním tlakem či obezita. Ve všech případech jde o zdravotní potíže, které vedou k mrtvici.

Hýbejte se

Pravidelný pohyb je správnou cestou, jak snížit riziko mrtvice. Nemusíte zdolávat olympijské rekordy, jednoduše přizpůsobte sportovní aktivity svým možnostem. Choďte na pravidelné procházky na čerstvém vzduchu, vyjeďte si do přírody na kole nebo jděte plavat.

Žádný stres

V současné době, kdy se na člověka valí spousta úkolů a výzev, ať už v zaměstnání či doma, je mnohdy těžké zůstat nad věcí. Zkuste si však každý den najít chvilku pro sebe a věnujte se tomu, co máte rádi a co vám dělá radost. Odbouráte tím stres a budete v lepší psychické kondici, což má vliv i na vaše zdraví.

Típněte tu cigaretu

Čím více holdujete kouření tabáku, tím je riziko mrtvice vyšší. Kouření stojí za zužováním cév, které krví zásobují důležité orgány – mozek nevyjímaje. Pokud nedokážete s kouřením ihned přestat, snižujte postupně spotřebu cigaret, a to až do stavu, kdy se bez nich zcela obejdete.

Nepodceňte tzv. malou mrtvici

Může se stát, že váš potká mrtvice, aniž byste si to uvědomili. Jedná se o přechodný stav, který zpravidla odezní během několika minut. Rozhodně ale tento typ mrtvice nelze podceňovat, většinou totiž předchází cévní mozkové příhodě v její plné síle.

Naučte se příznaky mrtvice

V případě mrtvice je nutné okamžitě jednat – tedy zavolat rychlou záchrannou službu. Pouhých pět minut od nástupu této nemoci totiž odumírají první mozkové buňky. Zapamatujte si proto příznaky mozkové příhody. K těm základním patří pokles koutku, porucha řeči a ochrnutí končetin. Vedle toho se pak mrtvice může projevit ztuhlostí šíje, výpadkem zraku v jedné polovině zorného pole, silnou bolestí hlavy či náhlou poruchou vědomí.

K ortostatické hypotenzi dochází změnou polohy těla vleže do stoje, kdy klesá krevní tlak a nedostatečně se prokrvuje mozek. Mohou se tak objevit závratě, poruchy vidění nebo mdloby. Ortostatická hypotenze byla dosud spojována se srdečním záchvatem či ztrátami vědomí. Američtí vědci se nyní pokoušeli zjistit, zda občasný prudký pokles krevního tlaku stojí také za problémy v mozku a může vést k jeho trvalému poškození. Výzkum zahrnoval téměř 12 tisíc lidí s průměrným věkem 54 let. Žádný z účastníků studie neprodělal v minulosti infarkt či mrtvici. Na začátku vědci zkoumali změny v hodnotách krevního tlaku, jestliže si dotyční po dvacetiminutovém ležení rychle stoupli. Vyčlenili tak skupinu lidí s ortostatickou hypotenzí – jednalo se o 552 pacientů.

Vědci pak dlouhodobě monitorovali zdravotní stav účastníků studie. Měli přístup k jejich veškerým zdravotním záznamům a každých pět let si je zvali na osobní lékařskou prohlídku. Během sledovaného období se mezi dotyčnými objevilo celkem 842 pacientů s ischemickou mozkovou příhodou, která vzniká zablokováním toku krve do mozku.

Bylo zjištěno, že u lidí, kterým lékaři na začátku výzkumu diagnostikovali ortostatickou hypotenzi, existuje dvojnásobné riziko vzniku ischemické mozkové příhody, než u těch, kteří poklesy krevního tlaku nikdy netrpěli. V případě demence je toto riziko u pacientů s ortostatickou hypotenzí vyšší dokonce o 54 %.

Vědci upozorňují, že občasné závratě a slabosti způsobené náhlou změnou polohy těla ještě nemusí značit vážné zdravotní potíže. Nicméně diagnostika ortostatické hypotenze u lidí ve středním věku je podle nich dobrým nástrojem, jak včas podchytit riziko mrtvice či demence. Pacienti s ortostatickou hypotenzí by tak měli být pod pečlivým lékařským dohledem.

Běžci se na trať, která měří necelé tři kilometry, vydají z historického náměstí, kde se rovněž nachází cíl běhu. Účast je otevřena široké veřejnosti, trasu lze zdolat během i chůzí. Zájemci se mohou registrovat 13. září do 17:45 v místě startu. Při zaplacení startovného 300 Kč účastník obdrží tričko, bez trička činí startovné 100 Kč. Akce se koná za podpory města Mikulov.

U zvířat je – stejně jako u lidí – nejčastější ischemická cévní mozková příhoda, která vzniká v důsledku ucpání cévy v mozku krevní sraženinou. Tím dojde k zastavení přívodu krve do určité části mozku, v důsledku čehož začnou odumírat mozkové buňky. Výsledkem může být ztráta funkcí, které postižená část mozku vykonává.

Zvířatům se nevyhýbá ani hemoragická cévní mozková příhoda, která je způsobena krvácením do mozku. K té dochází náhlým prasknutím mozkových cév. Následně dochází ke ztrátě vědomí, ochrnutí i jiným symptomům v závislosti na místě a rozsahu poškození mozku.

Mezi nejčastější klinické příznaky u zvířat patří náklon hlavy v nepřirozeném úhlu. Zvíře může také s hlavou pohybovat ze strany na stranu, což bývá způsobeno svalovou slabostí. Obvykle živý a pohyblivý zvířecí mazlíček je v důsledku ochrnutí najednou neobratný, chodí pomalu a ztrácí rovnováhu. Může také narážet do věcí z důvodu poruchy zraku. Pes, kočka (či jakékoliv jiné zvíře) bývá v takové chvíli zmatené, vyhledává klid a samotu a vypadá vyčerpaně. Vzhledem k postižení obličejových svalů může mít problémy s jídlem, stejně tak může mít problémy s vyměšováním. Jedno oko může být rozšířeno více než druhé. Klinické projevy mozkové mrtvice jsou velmi rozmanité, v závislosti na tom, která část mozku je postižená.

Podezření na mrtvici rozhodně není dobré podceňovat. Stejně jako u lidí, je i u zvířat rozhodující čas. Včasná diagnóza a léčba totiž zlepší vyhlídky zvířete na uzdravení. Pro zvířata i lidi též shodně platí, že i když příznaky ustoupí, mohou se zase vrátit, a to v daleko větší míře. Proto je nutné mít se před mrtvicí na pozoru a v případě výskytu příznaků okamžitě vyhledat odbornou pomoc. Zvíře byste tak měli co nejrychleji dopravit k veterináři.

Objeví-li se mrtvice u člověka (mezi hlavní příznaky řadíme pokles koutku, ochrnutí poloviny těla a poruchu řeči), okamžitě zavolejte rychlou záchrannou službu. Dispečer na lince 155 se postará o okamžitý výjezd sanitky. Přítomný lékař poté na základě rychlého vyšetření rozhodne, do kterého ze specializovaných center bude pacient převezen a poskytne mu také kvalifikovanou první pomoc.

„Zvýšený tlak krve působí na stěnu cév, které jsou kvůli tomu náchylnější k prasknutí. Pokud praskne céva v mozku, mluvíme o hemoragické neboli krvácivé mrtvici. Ta je sice mnohem méně častá než ischemická (způsobená ucpáním cévy), o to je ale nebezpečnější,“ vysvětluje primář motolské neurologie MUDr. Aleš Tomek, Ph.D. a dodává: „Až ve dvou třetinách případů končí smrtí, přeživší mají často doživotní následky.“

Ačkoliv je hypertenze jednou z nejčastějších kardiovaskulárních chorob, pojí se s ní řada mýtů. „Ty přispívají mimo jiné k tomu, že se lidé s vysokým krevním tlakem neléčí, protože si myslí, že jim to nepomůže. Opak je přitom pravdou,“ upozorňuje primář Tomek.

Mýtus 1: Pokud mám vysoký krevní tlak v rodině, budu s ním mít problém také

Vysoký krevní tlak u rodičů nutně neznamená, že se potíže budou týkat i nás. „Přestože dědičnost hraje velkou roli, je pouze jedním z faktorů. Důležité je totiž i naše životní prostředí a styl nebo návyky. Pestrou a vyváženou stravou a pravidelným pohybem můžeme prevenci významně přispět,“ vysvětluje primář Tomek.

Pokud se nemoc vyskytuje v rodině, je důležité více dbát na zdravou životosprávu, hlídat si hmotnost a vyhnout se nešvarům, jako je kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Ideální navíc je, pokud tato pravidla zavedeme pro celou rodinu.

Mýtus 2: Jedná se o nemoc starších lidí

Podobně jako celá řada dalších onemocnění – včetně mrtvice – i vysoký krevní tlak je spojován se stářím. „Týkat se ale může také mladých dospělých, a dokonce i dětí. Často je to spojené s obezitou,“ varuje primář Tomek a dodává: „Hypertenzi už dnes řadíme mezi civilizační choroby.“

Mýtus 3: Vysoký krevní tlak odhalíme podle příznaků

Ne nadarmo se hypertenzi přezdívá „tichý zabiják“. Příznaky totiž mnohdy nejsou vůbec žádné, nebo nespecifické. Může se objevit například bolest hlavy, únava, otoky končetin, krvácení z nosu a zalehlé uši, dušnost nebo bušení srdce a bolest na hrudi. Problém ale většinou odhalí lékaři během řešení jiných zdravotních potíží. „Rozhodně nepodceňujte pravidelné měření u lékaře. Také tlakoměr by měl být součástí každé domácí lékárničky,“ upozorňuje neurolog.

Mýtus 4: Prášky vše vyřeší

Ačkoliv je farmakologická léčba při zvládání hypertenze důležitá, neméně bychom měli dbát i na úpravu životního stylu. „Musíme si uvědomit, že zdravý životní styl neznamená diety a omezování se. Naopak, strava by měla být pestrá a vyvážená. Pohyb může představovat i pravidelná procházka z práce domů. Nezapomínejte ani na odpočinek. Čas, který strávíte relaxací, rozhodně není ztracený nebo prolenošený,“ upozorňuje Aleš Tomek.

Na trať, jež vedla od harrachovské bobové dráhy malebným Anenským údolím směrem k hotelu Sklář, vyběhlo v podvečer celkem 94 běžců. Vedle obyvatel Harrachova se běhu zúčastnili také lékaři, kteří se s mrtvicí potýkají v rámci své profese. „Podařilo se nám vybrat celkem 42 800 korun. Zásluhu na tom mají všichni, kteří se vydali na trať – včetně nejmladší účastnice v kočárku. Částkou ve výši tři tisíce korun přispělo také město Harrachov. Finanční prostředky využijeme na šíření osvěty o mozkové mrtvici,“ říká Ing. Štěpánka Loužecká, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Čas je mozek, který akci pořádal.

Mozková příhoda patří v České republice mezi nejčastější příčiny úmrtí a je jednou z nejčastějších příčin invalidity. Přestože je v tuzemsku pacientům s mrtvicí poskytována špičková péče, která obstojí i v celoevropském srovnání, často se stává, že lékaři nemohou zahájit účinnou léčbu. „Je důležité neustále připomínat, že při mrtvici rozhoduje čas. Léčbu můžeme započít jen 4 až 6 hodin po ohlášení příznaků. Proto je nezbytné, aby veřejnost tyto příznaky rozpoznala a včas zavolala rychlou záchrannou službu,“ upozorňuje prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol a také předseda České společnosti intervenční radiologie. K základním příznakům mrtvice řadíme pokles koutku, poruchu řeči a ochrnutí končetin. Vedle toho se mrtvice může projevit ztuhlostí šíje, necitlivostí na jedné straně těla, výpadkem poloviny zorného pole, silnou bolestí hlavy, závratěmi či náhlou poruchou vědomí.

Cílem akce, nad níž převzala záštitu starostka města Harrachova Eva Zbrojová, je upozornit na zákeřnost cévní mozkové příhody. Výtěžek běhu bude věnován na osvětu o tomto onemocnění. Trasa dlouhá necelé tři kilometry povede od harrachovské bobové dráhy malebným Anenským údolím. Registrovat se můžete 1. června do 17:45 v místě startu. Při zaplacení startovného 300 Kč obdržíte tričko s logem kampaně Čas je mozek! Bez trička činí startovné 100 Kč.

Od 8 do 17 hodin pro vás u stánku Čas je mozek bude připraven zajímavý program. Odborníci vás například seznámí s preventivními opatřeními vzniku mrtvice. Dozvíte se rovněž, jak mrtvici rozpoznat a co dělat, jestliže se objeví některý z příznaků tohoto onemocnění.

V rámci Dne zdraví si pak budete moci nechat změřit krevní tlak nebo hodnoty BMI (Body Mass Index, tedy index tělesné hmotnosti). Připraveno je také nutriční poradenství či orientační měření glykémie. Chybět nebude ani samovyšetřování prsou pomocí nácvikového modelu.

Mrtvici nejčastěji způsobuje krevní sraženina, která uzavře některou mozkovou cévu. K jejímu odstranění slouží tzv. trombolýza, kdy lékaři podají pacientovi lék na ředění krve. Standardně lze tuto léčbu provést do 4,5 hodiny od nástupu mozkové příhody. „Díky mechanické trombektomii máme čas navíc – standardně je možné ji využít až do 6 hodin po projevu prvních příznaků mrtvice. Spočívá v zavedení tenkého drátku do uzavřené mozkové tepny. Speciální síťkou pak sraženinu zachytíme a vytáhneme z těla ven,“ popisuje prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol.

V boji s mozkovou příhodou je podle odborníků klíčové, abychom uměli rozpoznat příznaky tohoto onemocnění a v případě jejich výskytu okamžitě zavolali záchrannou službu – jen tak lze včas zahájit účinnou léčbu. K základním projevům mrtvice patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči. Vedle toho se mohou projevit i problémy se zrakem, silná bolest hlavy bez zjevné příčiny, malátnost, zvracení, ztuhlost šíje či porucha citlivosti v jedné části těla. „Velmi obvyklé je, že prvotní symptomy mrtvice člověk podcení a jednoduše se z nich pokusí vyspat. To je ale vůbec to nejhorší, co může udělat. Vždy je lepší zbytečně zavolat záchrannou službu, než příznaky podcenit,“ uzavírá primář Tomek.

Intervenční radiologie má v medicíně poměrně unikátní postavení. Jedná se totiž o jediný obor, který léčí člověka „od hlavy až k patě“, tedy nespecializuje se na určitou část těla (jako například kardiologie nebo neurologie). Intervenční radiolog tak umí vyléčit mrtvici, trombózu, ale i rakovinu, a to minimálně invazivními metodami, jež v porovnání s otevřenými operacemi představují výrazně nižší zátěž pro pacienty. „Jehlou děláme otvor přes kůži do cévy nebo mimo cévní systém. Jestliže máme uzavřenou cévu, tak nafukujeme balonek, kterým ji opět roztáhneme. Můžeme jít kanálem, kterým teče krev, popřípadě vytvoříme na stěně cévy nový kanál. Jsme schopni vyléčit uzávěry až do 54 centimetrů,“ popsal v pořadu Sama doma prof. MUDr. Miloslav Roček, Csc. z Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, jak vypadá endovaskulární zákrok intervenčního radiologa. Mimo cévní řečiště pak intervenční radiolog provádí nevaskulární výkony, jako jsou například drenáže žlučových cest, biopsie nebo zákroky k likvidaci nádorů u onkologických pacientů.

Další díl pořadu Sama doma byl zaměřen na mechanickou trombektomii, nejmodernější způsob léčby mozkové mrtvice. „Jestliže se ucpe mozková tepna, dostaneme se k ní přes tříslo. V postiženém místě roztáhneme speciální stent, kterým zachytíme sraženinu, vytáhneme ji ven a tepnu opět zprůchodníme,“ vysvětlil ve studiu doc. MUDr. František Charvát, Ph.D., EBIR, vedoucí intervenční radiologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze, a dodal: „Je úžasné, když vidíte pacienta, který předtím nemluvil, byl ochrnutý, že se najednou probudí a začne okamžitě fungovat.“

Již po pěti minutách od nástupu mrtvice odumírají první mozkové buňky. Proto je klíčové, aby se postižený člověk co nejrychleji dostal k lékařům. V první řadě je nutné rozpoznat příznaky onemocnění – jde zejména o pokleslý koutek, náhlé ochrnutí končetin a poruchu řeči. Jedinou správnou pomocí je pak okamžité zavolání rychlé záchranné služby. „Záchranáři poznají, co se pacientovi děje. Podle toho se rozhodnou, zda ho vyloží na interně nebo ho rovnou vezmou do specializovaného centra, kde se mu dostane adekvátní léčby,“ upozornil doc. Charvát.

Vystoupení prof. Ročka si můžete pustit zde, rozhovor s doc. Charvátem zde.

V prvním díle seriálu o mozkové mrtvici vystoupil primář neurologické kliniky ve FN Motol MUDr. Aleš Tomek, Ph.D. který pohovořil o příznacích mrtvice – mezi ty hlavní řadíme náhlou poruchu řeči, pokleslý koutek a náhlé ochrnutí končetin. „Většinou platí silný a nečekaný nástup mrtvice, lehké varovné příznaky před mozkovou příhodou nejsou časté. Když ale lehčí příznaky přijdou, pacienti mají tendenci je podcenit. Zkrátka si řeknou, že jde o něco zvláštního a počkají, jak se to vyvine. To je ale chyba,“ upozornil v televizním studiu primář Tomek a dodal: „Jakmile rozeznáte jeden z příznaků, je nutné jednat rychle. Jediným správným řešením je zavolat záchranku.“

Nejčastější příčinou mrtvice je zneprůchodnění mozkové cévy krevní sraženinou. Lékaři pak mají pouze 4,5 hodiny od výskytu prvních příznaků na to, aby pacientovi podali lék na ředění krve, kterým lze sraženinu rozpustit. O něco více času poskytuje nejmodernější metoda léčby, tzv. mechanická trombektomie, kterou je možné využít do šesti hodin od nástupu onemocnění. „Když ovšem léčíme pacienta za hodinu od vzniku příznaků, bezpečně vyléčíme jednoho ze dvou. Léčíme-li zhruba v šesté hodině, tak vyléčíme možná čtyři pacienty z deseti. Každá minuta se tedy počítá,“ zdůraznil primář Tomek význam času v boji s mrtvicí.

Rozhovor s primářem Tomkem v pořadu Sama doma můžete zhlédnout zde.

Jak se odstraňuje sraženina

Prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc. následující den v pořadu vysvětlil, jak intervenční radiolog pomocí mechanické trombektomie odstraňuje krevní sraženinu z mozkové cévy: „Při uzávěru velké mozkové tepny či krkavice provedeme punkci přes tříslo a zavádíme pouzdro o průměru asi 2,5 milimetrů. Tím si vytvoříme cestu, abychom následně zavedli ještě menší hadičku a přes uzávěr pronikli mikrokatetrem, který je velký zhruba jeden milimetr. V optimálním případě bychom měli za tři až pět minut sraženinu zafixovat speciálním pletivem – říkáme mu stent retriever. Následně tímto vytahujeme sraženinu ven.“

S profesorem Ročkem se ve studiu vystřídala Zuzana Slavíčková, kterou mrtvice zasáhla v pouhých pětadvaceti letech. Život jí zachránil včasný převoz do nemocnice. V důsledku mrtvice se však dodnes potýká se sníženou hybností levé ruky a nohy a ztrátou levého zorného pole. „Mrtvice mi fatálně změnila život. Dříve jsem chtěla budovat kariéru, po mrtvici jsem si ale uvědomila, že důležitá je rodina. Vdala jsem se, narodila se mi dcera. To je pro mě v životě primární, “ vysvětlila Zuzana.

Celý díl pořadu Sama Doma s profesorem Ročkem a Zuzanou Slavíčkovou je k dispozici zde.

Rehabilitace pacientů po mrtvici

Sérii rozhovorů o mozkové příhodě v Sama doma pak završila primářka motolské rehabilitační kliniky MUDr. Martina Kövári. Popisovala zde, jak probíhá rehabilitace po cévní mozkové příhodě, jaké jsou nové rehabilitační metody a nakolik jsou účinné. Taktéž zdůraznila, že při rehabilitaci hraje důležitou roli psychika. Proto je důležité, aby nemocného soustavně podporovalo jeho okolí – rodina a přátelé.

Rozhovor s Martinou Kövári si můžete pustit zde.

Jako čtyřleté dítě si Štěpánka bezstarostně hrála ve školce. Náhle se však obtížněji pohybovala a po chvíli upadla do bezvědomí. “Paní učitelka rozpoznala u Štěpánky jeden z příznaků mrtvice – pokleslý koutek. Díky tomu, že neváhala a okamžitě zavolala záchranáře, Štěpánce pravděpodobně zachránila život,“ říká paní Rytinová-Hesounová, maminka Štěpánky.

Lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole Štěpánce podali lék na ředění krve, díky čemuž se podařilo rozpustit krevní sraženinu, která jí zneprůchodnila mozkovou cévu a bránila přívodu kyslíku do části mozku. Necelé tři týdny pak ležela na neurologické jednotce intenzivní péče, přestala úplně mluvit i chodit a upadala do hlubokých depresí. Až díky terapii za pomoci pejska znovu získala chuť do života. Začala komunikovat s psycholožkou, procvičovala motoriku, učila se znovu mluvit. Byť se zásluhou poctivé rehabilitace, v níž pokračuje dodnes, u Štěpánky mnohé zlepšilo, stále kulhá na pravou nohu a nemůže pohybovat pravou rukou. Při vyjadřování pak někdy hledá slova, zejména vyprávění příběhů jí stále činí potíže.

V její snaze co nejvíce zmírnit následky těžkého onemocnění ji také podpořil Nadační fond Čas je mozek, který upozorňuje na příznaky mrtvice a učí, jak na ně správně reagovat. Od nadačního fondu Štěpánka obdržela příspěvek na další rehabilitaci v hodnotě 36 100 korun. „Moc si toho vážíme a určitě je to pro nás motivace, abychom vytrvale rehabilitovali a všechno se nadále vyvíjelo pozitivním směrem,“ dodává i za svou dceru paní Rytinová-Hesounová.

Na trať dlouhou necelé tři kilometry vyběhlo v podvečer celkem 56 běžců. Vedle veřejnosti se běhu pořádaného Nadačním fondem Čas je mozek zúčastnili také lékaři, kteří se s mrtvicí potýkají v rámci své profese. „Zásluhou všech zúčastněných se podařilo vybrat celkem 28 200 korun. Patří jim za to velké uznání. Peníze využijeme na šíření osvěty o mozkové mrtvici a také jako příspěvek na rehabilitaci pacientům, které tato nemoc zasáhla,“ říká Ing. Štěpánka Loužecká, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Čas je mozek.

Mozková příhoda je v ČR druhou nejčastější příčinou úmrtí a jednou z nejčastějších příčin invalidity. Na vině je nezřídka fakt, že lidé podcení její příznaky – k těm základním patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči – a nedostanou se tak k lékařům včas. „Po propuknutí mrtvice má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. Platí ale, že čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím lépe. Již po prvních pěti minutách totiž mozkové buňky začínají kvůli nedostatku kyslíku odumírat a po několika málo minutách či hodinách je mozek nenávratně poškozen,“ vysvětluje MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky UK 2. LF a FN Motol a předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Kampaň Nadačního fondu Čas je mozek se proto snaží učit veřejnost, jak rozpoznat příznaky mrtvice a jak na ně správně reagovat. Odborníci radí při jakémkoli podezření na mozkovou příhodu okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu, která pacienta převeze ke specialistům.

Trasa dlouhá necelé tři kilometry povede od hotelu Dvořák, uličkami města a dále podél Holečkových sadů na Žižkovo náměstí, kde bude cíl běhu. Účast je otevřena široké veřejnosti, trasu lze zdolat během i chůzí. Zájemci se mohou registrovat 7. září do 18 hodin v místě startu, startovné činí 500 Kč. Každý registrovaný účastník obdrží tričko Čas je mozek.

Nemocnice Náchod má za sebou několik desítek let zkušeností s péčí o nemocné s cévní mozkovou příhodou. Specializované pracoviště – iktové centrum – pak v Náchodě funguje již více než pět let. Jeho základ tvoří neurologie s jednotkou intenzivní péče. Účinnou pomoc pacientům s mrtvicí zde lékaři poskytují díky modernímu CT přístroji, dále je centrum vybaveno osmi monitorovanými lůžky, přístrojem k umělé plicní ventilaci nebo ultrazvukem k vyšetření krčních a mozkových tepen.

Každým rokem je v náchodském iktovém centru léčeno až 500 případů mrtvice, například v loňském roce zde hospitalizovali 469 pacientů. Dojde-li k mrtvici v důsledku uzavření mozkové tepny krevní sraženinou (85 % všech případů), mají lékaři dvě možnosti, jak postiženému pomoci. „Jako první se nasazuje léčba trombolýzou, kdy nemocnému podáme léčivou látku schopnou krevní sraženinu rozpustit. Pokud je neprůchozí některá z hlavních tepen mozku, je nutné použít složitější metodu, tzv. mechanickou trombektomii. Ta spočívá v zavedení tenkého kovového katétru z třísla pacienta až do místa uzávěru mozkové tepny a vytažení krevní sraženiny z těla ven. K tomuto zákroku odesíláme pacienty do Komplexního cerebrovaskulárního centra v Hradci Králové, s nímž úzce spolupracujeme,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Škoda, primář neurologie v Nemocnici Náchod.

V případě mrtvice je zásadní, jak rychle se pacient dostane ke specialistům. Včasné zahájení léčby totiž výrazně zvyšuje šance pacientů na vyléčení. Zatímco trombolýzu lze provést do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků, mechanická trombektomie dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc. Standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin. „Rozhodně ale neplatí, že do čtyř a půl hodiny je všechno v pořádku a není nutné spěchat. Je vyčísleno, že v první fázi onemocnění postižený každých třicet minut ztrácí asi deset procent šance na uzdravení,“ upozorňuje MUDr. Škoda.

V Náchodě se rovněž soustředí na následnou péči. Na oddělení akutní rehabilitace jsou pacientům k dispozici lékaři, fyzioterapeuti a také logoped. Pod jejich vedením se lidé po mrtvici učí znovu zvládat každodenní aktivity s cílem dosáhnout úplné nebo alespoň částečné soběstačnosti.

Pacienti příznaky mrtvice podceňují

Prvotní symptomy mrtvice se mohou jevit jako banální, člověk by ale neměl otálet a okamžitě přivolat záchranáře. „K základním příznakům patří ochrnutí končetin na polovině těla, pokles ústního koutku a narušení nebo úplná neschopnost řeči. Vedle toho se mrtvice může projevit znecitlivěním či brněním poloviny těla, výpadkem levé nebo pravé části zorného pole, prudkou bolestí hlavy, závratěmi, zmateností, potažmo náhlou ztrátou vědomí,“ popisuje možný nástup mozkové příhody MUDr. Petr Štěpán, vedoucí lékař Iktového centra Nemocnice Náchod.

Lidé si však příznaky mrtvice mnohdy spojují s pouhou únavou či krátkou indispozicí a nevěnují jim dostatečnou pozornost. „Prakticky denně se setkáváme s případy, kdy postižený příznaky vůbec nepozná, nebo je podcení a čeká, že obtíže přejdou. Často se domnívá, že si například jen přeležel ruku. Namísto toho, aby zavolal pomoc, zkusí se z toho vyspat,“ přibližuje časté pochybění mnoha pacientů MUDr. Štěpán. V důsledku toho pacienti vyhledají odbornou pomoc pozdě a hrozí jim trvalé následky nebo dokonce smrt.

Světový den boje proti mozkové mrtvici

Jak mozkovou mrtvici poznat a jak správně na její nástup reagovat, učí veřejnost již druhý ročník kampaně Čas je mozek. Pod její záštitou a ve spolupráci s náchodskou nemocnicí se dnes, kdy si připomínáme Světový den boje proti mrtvici, uskutečnila v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě osvětová akce pro veřejnost.

Během dopoledne se návštěvníci, mezi nimiž byli i žáci místních škol, dozvěděli řadu zajímavostí o mozkové příhodě – ať už v rozhovorech s lékaři, popřípadě skrze soutěžní kvízy. Pomocí krátkých scének se přítomní mohli podívat, jak vypadá nástup mrtvice. Jednotlivé příznaky pak komentovali odborníci, kteří také návštěvníkům radili, jak se v dané situaci zachovat – okamžitě přivolat rychlou záchrannou službu. Taktéž byly k dispozici interaktivní počítačové hry na procvičení mozku a zájemcům fyzioterapeutka zatejpovala končetiny, aby se alespoň na chvíli vžili do situace těch, kterým mrtvice způsobila částečné ochrnutí. Stejně tak mohli lidé zdarma podstoupit ultrazvukové vyšetření krčních tepen, měření krevního tlaku a rovněž analýzu složení těla, a to i s následným odborným výkladem nutriční terapeutky. Díky tomu byli informováni o rizikových faktorech mrtvice, jako je například obezita či vysoký krevní tlak, a dostali doporučení ohledně úpravy stravovacích návyků a životního stylu. Pod odborným vedením záchranářů z královéhradecké záchranné služby si pak lidé mohli vyzkoušet nácvik resuscitace.

Od 9 do 12 hodin pro vás bude připraveno měření složení těla i s výkladem nutriční terapeutky, měření krevního tlaku a ultrazvukové vyšetření krčních tepen. Seznámíte se s tím, jaké může mít mrtvice následky a vyzkoušíte si, co vše o tomto onemocnění víte. Odborníci vám také vysvětlí, jaké jsou příznaky mrtvice a jak nejlépe pacientům s mrtvicí pomoci.

Stanoviště kampaně Čas je mozek bylo situováno v přízemí blanenské polikliniky. V odpoledních hodinách zde kolemjdoucí mohli pohovořit s lékaři a zdravotnickým personálem neurologického oddělení o rizikových faktorech mozkové mrtvice, stejně jako o projevech a léčbě tohoto onemocnění. Zájemci si také pomocí jednoduchého testu mohli vyzkoušet, kolik toho o mrtvici vědí a zda dokážou odhalit její hlavní příznaky. Vedle toho bylo pro každého připraveno měření krevního tlaku nebo hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Každou hodinu pak probíhalo ultrazvukové vyšetření krkavic.

Během tříhodinového programu se u stánku zastavila více než stovka zájemců, aby se nechala vyšetřit nebo se dozvěděla podrobnosti o příznacích mozkové mrtvice a účinné pomoci lidem, které tato nemoc zasáhla. Všichni zájemci také obdrželi letáky, které jim připomínají, jakým způsobem se mrtvice projevuje a co by při jejím nástupu měli udělat – tedy okamžitě zavolat záchrannou službu.

Příznaky mozkové mrtvice lidé mnohdy nepoznají nebo je bagatelizují. V důsledku toho vyhledají odbornou pomoc pozdě a hrozí jim trvalé následky nebo dokonce smrt. „Zatímco lidé s mrtvicí, kteří se do nemocnice dostanou do hodiny od jejího začátku, mají padesáti až sedmdesátiprocentní naději na úplné vyléčení, u pacientů, kteří do nemocnice dorazí po několika hodinách je tato naděje výrazně nižší. V současnosti bohužel přijíždí až polovina pacientů pozdě a my už jim nemůžeme pomoci,“ vysvětluje MUDr. Dušan Tenora, primář neurologického oddělení Nemocnice Blansko.

Vznikne-li mrtvice v důsledku ucpání cévy krevní sraženinou (85 % všech případů), mají lékaři dvě možnosti, jak postiženému pomoci. Jedná se o léčbu trombolýzou, tj. podáním léku na ředění krve, potažmo tzv. mechanickou trombektomii, jež spočívá ve vytažení krevní sraženiny z mozkové tepny. Zatímco trombolýzu lze provést do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků, mechanická trombektomie – nejmodernější metoda léčby mrtvice – dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc. Standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin.

Nemocnice Blansko nese statut zařízení se specializací na léčbu mrtvice od roku 2013. „V našem centru jsme letos podali nitrožilní trombolýzu 58 pacientům s akutní mozkovou příhodou, k provedení mechanické trombektomie pacienty odesíláme do Centra ve FN Brno U sv. Anny,“ říká MUDr. Tenora. Dostupnost mechanické trombektomie v Brně výrazně zvyšuje šanci pacientů na úplné vyléčení či minimalizaci trvalých následků. Spektrum pacientů, jimž lze účinně pomoci, se tak dále významně rozšířilo.

Nemocnice Blansko nese od roku 2013 statut Centra vysoce specializované péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Aby ovšem léčba byla účinná, musí se pacienti zasažení mrtvicí dostat k odborníkům včas. Při léčbě trombolýzou (ředění krve) mají lékaři na záchranu pacienta pouhé čtyři a půl hodiny od prvních projevů nemoci. Mechanická trombektomie (vytažení krevní sraženiny z mozkové tepny) pak dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc – standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin.

Je proto důležité znát základní příznaky mrtvice a v případě jejich výskytu rychle jednat. Chcete se dozvědět více? Přijďte v pondělí 31. října 2016 do Nemocnice Blansko k infostánku kampaně „Čas je mozek“. Budete si zde moci vyzkoušet jednoduchý test, který prověří, jestli dokážete příznaky mrtvice rychle odhalit a zda víte, jak nemocnému účinně pomoci.

U stánku budou přítomni lékaři a zdravotní personál neurologického oddělení. V případě zájmu vám změří krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Prvním třem zájemcům navíc bude každou celou hodinu poskytnuto ultrazvukové vyšetření krkavic. S lékaři bude taktéž možné diskutovat o rizikových faktorech a příčinách mozkové mrtvice a jejich možném ovlivnění. Zájemci obdrží edukační materiály. Stánek bude připraven od 12 do 15 hodin v přízemí polikliniky Blansko v blízkosti Informačního centra a lékárny. Těšíme se na vás!

Čeští lékaři poskytují pacientům s cévní mozkovou příhodou špičkovou péči, která výborně obstojí i v celoevropském srovnání. Přesto ale u nás právě tato diagnóza nadále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Velmi často za to může podcenění nebo špatné vyhodnocení symptomů, čímž nemocný ztrácí drahocenný čas. Právě s tím se už více než rok snaží bojovat kampaň Čas je mozek, která veřejnost učí tři základní příznaky mrtvice a také to, jak na ně správně reagovat – tedy neprodleně volat rychlou záchrannou službu.

U příležitosti nadcházejícího Světového dne mrtvice, který si každoročně připomínáme 29. října, jsme proto otevřeli na pěší zóně Anděl v Praze velký stan, před který jsme umístili postel s výrazným nápisem: „Z mrtvice se nevyspíš! Volej 155!“. Postel upoutala pozornost kolemjdoucích, ti si následně mohli na vlastní kůži vyzkoušet některé následky mrtvice.

Prvním z nich bylo částečné ochrnutí. Fyzioterapeutka zájemcům otejpovala ruce nebo jim na nohu připevnila ortézu. Lidé tak pocítili, jaké to je, když člověk nemůže naplno využívat jednu z končetin. Uchopit skleničku či vyjít schody byl najednou problém. Zájemci se též mohli dozvědět více o rehabilitaci pro pacienty s mrtvicí. K dispozici byly také speciální brýle simulující zrakové vady.

Velkému zájmu se těšily hry na procvičení mozku, jež jsou mimo jiné určeny pro zlepšování mozkových funkcí u lidí po mrtvici. V neposlední řadě měli návštěvníci možnost prověřit své znalosti o nemoci v kvízu a probrat vše, co je zajímalo s přítomnými lékaři. Po celou dobu byla na akci i Zuzka Slavíčková, sympatická mladá maminka, která prodělala mrtvici v pouhých 25 letech. Její nevšední životní příběh měli nedávno možnost sledovat fanoušci našeho facebookového profilu. V rozhovoru s moderátorem akce Zuzka líčila, jak nečekaně ji mrtvice zasáhla a co vše musela podstoupit, aby se její zdravotní stav zlepšil. U mikrofonu moderátora stanuli také lékaři, kteří hovořili o příznacích mrtvice, účinné pomoci, léčbě a systému péče o pacienty s mrtvicí v České republice.

Odstartuje tím druhý ročník kampaně Čas je mozek. Čeká vás pestrý program včetně tréninku paměti a koncentrace nebo možnosti vyzkoušet si na vlastní kůži následky mrtvice. O mrtvici si také budete moci promluvit s lékaři. Srdečně vás zve i Zuzka Slavíčková, jejíž příběh jste mohli v průběhu srpna a září sledovat na Facebooku kampaně.

Akreditovaných středisek pro léčbu cévní mozkové příhody je v Jihomoravském kraji hned šest. Stejně vysoký počet má pouze Moravskoslezský kraj a Praha. Komplexní cerebrovaskulární centra FN u sv. Anny a FN Brno navíc patří k jedenácti pracovištím v ČR s nejvyšším stupněm specializace na cévní mozkovou příhodu. Jen za rok 2014 s touto diagnózou v obou centrech hospitalizovali více než patnáct stovek osob. Pacienti zde podstupují nejsložitější zákroky, které vyžadují speciální vybavení a vysokou odbornost lékařů. Ve svatoanenské nemocnici se používá i nejnovější metoda léčby mozkového infarktu, tzv. mechanická trombektomie. Těchto zákroků bylo za rok 2015 v Komplexním cerebrovaskulárním centru FN u sv. Anny a FN Brno provedeno celkem 52.

„Do postižené mozkové tepny je pacientovi přes cévní přístup v třísle zaveden mikrokatetr. Jakmile prorazí krevní sraženinu, rozvine se košíček, pomocí kterého je možné sraženinu zachytit a vytáhnout z těla ven. Tento zákrok provádí intervenční radiolog,“ popisuje vedoucí výzkumného programu FNUSA-ICRC Stroke (anglicky cévní mozková příhoda) a šéf Komplexního cerebrovaskulárního centra FNUSA doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D. V kombinaci se systémovou trombolýzou, tedy podáním léku k rozpuštění krevní sraženiny, představuje mechanická trombektomie tu nejefektivnější dostupnou léčbu ischemické mozkové mrtvice. „Vzhledem k vynikajícímu klinickému efektu této metody, který byl potvrzen i nejnovějšími odbornými studiemi, je naší snahou počet zákroků dále navyšovat. V loňském roce jsme jich provedli téměř dvojnásobně více než v roce 2014,“ doplňuje docent Mikulík.

Podobně jako u jiných akutních onemocnění, je i záchrana pacienta s cévní mozkovou příhodou především bojem o čas. Systémovou trombolýzu, kterou provádí neurolog, může pacient dostat maximálně do čtyř a půl hodiny od vzniku prvních příznaků. „Mechanická trombektomie nám pak umožní léčit i pacienty do 6 hodin. Vůbec nejlepších výsledků ale dosahujeme, pokud je léčba zahájena do 90 minut,“ vysvětluje MUDr. René Jura, vedoucí Iktové jednotky FN Brno, jak důležitou roli hraje to, zda se člověku s mrtvicí dostane odborné péče včas. Jestliže pacient dorazí do nemocnice po šestihodinovém limitu, není v silách lékařů, aby aktivně ovlivnili průběh jeho léčby. Rozsáhlé odumření mozkových buněk si následně vybírá krutou daň. Pro dotyčného to znamená následky do konce života, často dokonce i smrt.

Mozková příhoda se přitom neohlašuje jedním typickým příznakem, jako je tomu například u infarktu myokardu, kdy lze původ potíží velmi snadno rozpoznat. Postižení nemusí nutně cítit bolest, projevy mozkového infarktu se pak odvíjejí od toho, kterou část mozku nemoc zasáhla. Nejčastěji je však její náhlý příchod doprovázen poruchou řeči a schopnosti dotyčného porozumět okolí. Člověku rovněž ochabne obličej, nemůže se usmát nebo vycenit zuby, má na jedné straně pokleslý koutek. Stejně tak může dojít k náhlému ochrnutí jedné končetiny nebo celé poloviny těla. Pokud se objeví byť jen jeden takový příznak, je nutné okamžitě přivolat záchrannou službu, která nemocného přepraví do nejbližšího centra specializovaného na léčbu cévní mozkové příhody. Identifikovat základní projevy mrtvice a v případě jejich výskytu správně zareagovat učí veřejnost kampaň Čas je mozek, do které se zapojily obě brněnské fakultní nemocnice.

Návštěvníci Fakultní nemocnice u sv. Anny měli na společném infostánku kampaně Čas je mozek a vlastního preventivního programu FNUSA-ICRC Stroke – Boj proti CMP například možnost vyzkoušet si jednoduchý test, který prověřil, jestli znají hlavní příznaky mozkové příhody, umí je rychle odhalit a vědí, jak nemocnému účinně pomoci, tedy dostat ho co možná nejrychleji k odborníkům. V nemocnici byla zároveň k dispozici nutriční terapeutka, která prostřednictvím speciálního přístroje všem zájemcům analyzovala složení těla. Na základě vyhodnocení výsledků mohla upozornit zejména na případné rizikové faktory (obezita, nevyvážená strava aj.), které mohou nebezpečí vzniku mozkové mrtvice zvyšovat.

O špičkové kvalitě péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Masarykově nemocnici svědčí mimo jiné i rostoucí počet zákroků s využitím nejmodernější metody léčby, mechanické trombektomie. Intervenční radiolog při ní přes tříslo zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát, pomocí kterého dokáže vyjmout krevní sraženinu bránící přísunu krve (a tím kyslíku a živin) do mozku. V kombinaci se systémovou trombolýzou, tedy podáním léku k rozpuštění krevní sraženiny, představuje mechanická trombektomie tu nejefektivnější dostupnou léčbu ischemické mozkové mrtvice.

Česká republika přitom patří v četnosti používání této metody v Evropě k absolutní špičce. Počet zákroků navíc každým rokem výrazně roste, a to i v Masarykově nemocnici. „V loňském roce jsme těchto výkonů provedli 94, což představuje více než šedesátiprocentní meziroční nárůst. V dalších letech bychom rádi v tomto růstovém trendu pokračovali, jelikož šance pacienta na úplné zdravení je při použití kombinace systémové trombolýzy a mechanické trombektomie v indikovaných případech výrazně vyšší než u systémové trombolýzy samotné,“ vysvětluje intervenční radiolog MUDr. Filip Cihlář, Ph.D.

Od roku 2010 existuje v České republice síť akreditovaných zdravotnických zařízení poskytující akutní péči pacientům s cévní mozkovou příhodou. V Ústeckém kraji se jedná o následující zařízení:
Komplexní cerebrovaskulární centrum
Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
Iktová centra
Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Chomutov, o. z.
Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Děčín, o. z.
Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z.
Městská nemocnice v Litoměřicích

Komplexní cerebrovaskulární centrum Masarykovy nemocnice je právě díky vysokému počtu specializovaných výkonů hodnoceno jako jedno z nejlepších v České republice. Ani to nejlepší vybavení a erudice lékařů však nepomůže pacienta zachránit, pokud se do nemocnice nedostane včas. „Ischemická cévní mozková příhoda (neboli iktus či mrtvice) je závažné akutní onemocnění, které je nutné léčit v co nejkratší době od jeho vzniku. K zahájení specializované léčby musí dojít maximálně do 6 hodin od projevení prvních příznaků onemocnění. Po uplynutí této doby efektivita i těch nejmodernějších léčebných metod dramaticky klesá,“ varuje neurolog MUDr. Ing. David Černík, MBA. Zákeřnost mrtvice spočívá i v tom, že se neohlašuje jedním typickým příznakem, jako například infarkt myokardu. Velmi často však dochází u postiženého k ochabnutí jedné končetiny nebo celé poloviny těla či poruše řeči a schopnosti porozumět nebo také ochabnutí jedné strany obličeje, které se projeví poklesem ústního koutku. Pokud se byť jen jeden takový příznak objeví, je nutné okamžitě přivolat záchrannou službu, která nemocného přepraví do nejbližšího centra specializovaného na léčbu mrtvice.

Do péče o pacienty po mozkové mrtvici jsou v olomoucké fakultní nemocnici zapojeny Neurologická, Radiologická, Neurochirurgická klinika a také Oddělení rehabilitace. Na péči se samozřejmě podílí rovněž Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc, kam jsou pacienti s mrtvicí záchrankou přiváženi. „Naše centrum je jedním z jedenácti v České republice, kde jsou tito lidé léčeni nejmodernějším způsobem - mechanickou trombektomií. Tato metoda umožňuje přímé odstranění krevní sraženiny z ucpané mozkové tepny a je tak nejefektivnější a nejúčinnější léčbou mozkové mrtvice vůbec. Abychom ji ale mohli použít, musí k nám být pacient dopraven co nejdříve od vzniku prvních příznaků, je tedy nutné okamžitě volat záchrannou službu,“ říká doc. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař olomouckého centra s tím, že čas hraje pro poskytnutí akutní péče rozhodující roli a po 6 hodinách už je efekt léčby minimální.

Loni provedli olomoučtí odborníci mechanickou trombektomii u 76 pacientů. Další specializovanou metodou, která je velmi účinná, je systémová trombolýza. Lék, který rozpouští krevní sraženinu, je při ní podán pomocí infuze a musí k tomu dojít do 4,5 hodiny od prvních příznaků mrtvice. V minulém roce ji lékaři olomouckého centra použili ve 165 případech. Většinou se obě metody kombinují. V cerebrovaskulárním centru FN Olomouc je ročně s mozkovou mrtvicí hospitalizováno více než 800 pacientů. Čtyři pětiny z nich ale bohužel vyhledají lékařskou pomoc pozdě a akutní specializovaná léčba by už nepřinesla žádný efekt. „Typickými příznaky mozkové mrtvice je ochablá ruka nebo celá jedna polovina těla, svěšený koutek úst, potíže s řečí. Pokud někdo na sobě nebo na svých blízkých takové příznaky pozoruje, není nač čekat. Stává se nám, že přijímáme pacienta, který s těmito příznaky strávil celý víkend doma pod peřinou v naději, že samy odezní. Pak už je ale na akutní léčbu příliš pozdě,“ varuje docent Šaňák.

Klíčová je také spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje, bez které by nebylo možné léčit takové množství pacientů. „Rozložení kraje a složitost terénu zejména na Jesenicku nám situaci komplikuje, přesto systém spolupráce funguje skvěle. Ve chvíli, kdy záchranáři dorazí k pacientovi a mají podezření na mozkovou mrtvici, ihned volají do našeho centra a konzultují s námi další postup. Zatímco pak pacient putuje vrtulníkem nebo sanitkou do naší nemocnice, na urgentním příjmu se nachystá multioborový tým, aby nedocházelo k žádnému zdržení,“ popisuje MUDr. Vladislav Kutěj, primář Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc.

Tým odborníků v olomoucké fakultní nemocnici patří k nejzkušenějším v Česku. Metodu mechanické trombektomie, která je v současnosti jednoznačně nejúčinnější léčbou mozkové mrtvice, zavádělo olomoucké centrum už v roce 2010 jako jedno z prvních v zemi. Dosud tady byla použita u 300 nemocných. Lékaři při ní jediným vpichem přes stehenní tepnu zavedou speciální systém do sebe zasunutých katétrů, který protáhnou cévním řečištěm až do místa uzávěru mozkové tepny. „V místě uzávěru se z koncového katétru vysune a rozvine stent, tedy zjednodušeně řečeno drátěný košíček, do kterého se zachytí krevní sraženina. Zachycená sraženina se následně stáhne do katétru a vytáhne se ven, čímž se ucpaná céva okamžitě uvolní a zásobení krví se obnoví. Vše se provádí pod rentgenovou kontrolou s pomocí angiografického přístroje," vysvětluje prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D., primář Radiologické kliniky FN Olomouc.

Úspěšná akutní léčba mozkové mrtvice vede k okamžitému efektu, příznaky tohoto závažného onemocnění odeznívají během několika hodin a pacient odchází domů v řádu dnů bez vážnějších následků. Pokud ale nemocný vyhledá lékařskou pomoc pozdě, specializovanou akutní léčbu už lékaři použít nemohou, následuje několikatýdenní hospitalizace a následky onemocnění mnohdy vedou až k trvalé invaliditě nebo končí i smrtí. „Každý může v tomto směru udělat něco pro sebe i své blízké. Naučit se rozpoznat příznaky mozkové mrtvice je to nejmenší. V Olomouckém kraji funguje systém péče od záchranné služby až po náš urgentní příjem skvěle a lidé mají v našem centru k dispozici špičkovou léčbu. Roli hraje pouze čas a čas je mozek,“ dodává docent Šaňák.

O špičkové kvalitě péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Královéhradeckém kraji svědčí také rostoucí počet zákroků s využitím nejmodernější metody léčby, mechanické trombektomie. Intervenční radiolog při ní zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát, pomocí kterého dokáže vyjmout krevní sraženinu bránící přísunu krve (a tím kyslíku a živin) do mozku. V roce 2015 provedli lékaři z Komplexního cerebrovaskulárního centra 74 trombektomií. „S touto léčebnou metodou máme velmi dobré zkušenosti. Po třech měsících od iktu dosáhlo dobrého výsledného klinického stavu, tedy soběstačnosti, až 56 % našich pacientů. Tyto výsledky jsou srovnatelné s výsledky mezinárodních klinických studií,“ uvádí vedoucí lékař cerebrovaskulárního centra, prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO, FEAN.

Vzhledem k tomu, že je iktus akutním onemocněním, které je třeba léčit v co nejkratší době od jeho vzniku, je velmi důležitý systém organizace péče. Od roku 2010 existuje v ČR síť akreditovaných zdravotnických zařízení poskytující akutní péči pacientům s mozkovou mrtvicí. „Pod naše Komplexní cerebrovaskulární centrum spadá primárně okres Hradec Králové a část okresů Jičín a Rychnov nad Kněžnou. V rámci sekundární spádové oblasti, kterou je celý Královehradecký a Pardubický kraj, úzce spolupracujeme s iktovými centry v Pardubicích, Litomyšli, Trutnově a Náchodě,“ říká profesor Herzig.

Ani to nejlepší vybavení ale lékařům nepomůže pacienta zachránit, pokud se k nim nedostane včas. „Od prvních příznaků mozkové příhody, kterými bývají zpravidla pokles koutku, jednostranné ochrnutí končetin nebo náhlá porucha řeči, máme obvykle mezi 4 a 6 hodinami k zahájení účinné léčby. Po uplynutí této doby se pacientovy vyhlídky na uzdravení bez závažných trvalých následků výrazně snižují,“ vysvětluje profesor Herzig. Podle statistik z roku 2013 ale 70 % Čechů příznaky mrtvice nepozná nebo je podcení a do nemocnice se dostane příliš pozdě.

Jak mozkovou mrtvici poznat a taky jak správně reagovat, učí veřejnost kampaň Čas je mozek, do které se zapojila i FN HK. Její návštěvníci měli dnes možnost dozvědět se více informací o nemoci, včetně toho, jak pomocí jednoduchého testu poznat, zda se u nemocného skutečně může jednat o mozkovou mrtvici. V nemocnici byla zároveň všem zájemcům k dispozici nutriční terapeutka, která pomocí speciálního přístroje analyzovala zájemcům složení těla. Tyto výsledky upozornily zejména na případné rizikové faktory, které mohou nebezpečí vzniku mozkové mrtvice zvyšovat.

O špičkové kvalitě péče o pacienty s mozkovou mrtvicí v Moravskoslezském kraji svědčí kromě vysoké koncentrace specializovaných center také rostoucí počet zákroků s využitím nejmodernější metody léčby, mechanické trombektomie. Intervenční radiolog při ní zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát, pomocí kterého dokáže vyjmout krevní sraženinu bránící přísunu krve (a tím kyslíku a živin) do mozku. „Přestože zatím nejsou zcela zpracovaná data z roku 2015, již nyní víme, že oproti předchozímu roku došlo k výraznému nárůstu počtu trombektomií, a to ze 72 na 130 zákroků. Vzhledem k vynikajícímu klinickému efektu této metody, který byl potvrzen i ve studiích v roce 2015, je naší snahou tento počet dále navyšovat,“ uvádí přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D. Nezanedbává se ani časná akutní péče. V počtu hospitalizovaných pacientů na JIP je Moravskoslezský kraj nejlepší v republice. Lůžko na jednotce intenzivní péče dostane až 66 % pacientů s diagnózou mozkové mrtvice. Pacientům se zde dostane nejen intenzivní terapie, ale zejména nepřetržité monitorace, což umožňuje prevenci komplikací.

Od roku 2010 existuje v České republice síť akreditovaných zdravotnických zařízení poskytující akutní péči pacientům s cévní mozkovou příhodou. V Moravskoslezském kraji se jedná o následující zařízení:

Komplexní cerebrovaskulární centrum
Fakultní nemocnice v Ostravě
Iktová centra
Vítkovická nemocnice
Městská nemocnice Ostrava - Fifejdy
Karvinská hornická nemocnice
Nemocnice Třinec
Nemocnice Krnov

Ani to nejlepší vybavení ale lékařům nepomůže pacienta zachránit, pokud se k nim nedostane včas. „Od prvních projevů mozkové příhody, kterými jsou nejčastěji pokles koutku, ochrnutí jedné končetiny nebo náhlá porucha řeči, máme nejvýše 6 hodin k započetí léčby, která zajistí žádné nebo minimální následky. Poté se šance na vyléčení výrazně snižují,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D. Podle dotazníků ale 70 % Čechů příznaky mrtvice nepozná nebo je podcení a do nemocnice se dostane příliš pozdě.

FN v Ostravě se proto rozhodla podpořit naši kampaň Čas je mozek. Zdejší návštěvníci měli dnes možnost dozvědět se více informací o nemoci, včetně toho, jak pomocí jednoduchého testu poznat, zda se u nemocného skutečně může jednat o mozkovou mrtvici. V nemocnici byla zároveň všem zájemcům k dispozici nutriční terapeutka, která pomocí speciálního přístroje analyzovala zájemcům složení těla. Tyto výsledky upozornily zejména na případné rizikové faktory, které mohou nebezpečí vzniku mozkové mrtvice zvyšovat.

Na každé zastávce vám ukážeme, jak pomocí jednoduchého testu rozpoznat mozkovou mrtvici a k dispozici bude také naše nutriční terapeutka, která vám na speciálním přístroji bezplatně a hlavně bezbolestně analyzuje složení těla a výsledky s vámi poté zkonzultuje. Měření může upozornit například na závažný nepoměr svalů a tuků, kdy přemíra tuků může způsobovat také vysoký krevní tlak nebo cukrovku. To jsou jedny z nejzávažnějších rizikových faktorů pro vznik mrtvice, stejně jako celkově špatný životní styl. Terapeutka s vámi prodiskutuje, jak ho vylepšit přímo na míru vašemu zdravotnímu stavu, věku a pohlaví.

První zastávkou naší roadshow bude Fakultní nemocnice v Ostravě, kde nás najdete od 10 do 14 hodin v prostorách v blízkosti nemocniční kavárny Maleda. Těšíme se na Vás!

Mozková mrtvice je třetí nejčastější příčina úmrtí na světě. V 85 procentech případů je její příčinou ucpání cév a zastavení přívodu okysličené krve do určité části mozku. Pokud se proudění krve do pěti minut neobnoví, začínají odumírat první neurony. Každou minutu jich odumře 1,9 milionů. Rychlost, s jakou se pacient dostane do nemocnice, je proto zcela zásadní. „Zatímco lidé s mrtvicí, kteří se do nemocnice dostanou do hodiny od jejího začátku, mají 50 až 70% naději na úplné vyléčení, u pacientů, kteří do nemocnice dorazí jen o pět hodin později, je tato šance už jen 20%. Bohužel, v současnosti přijíždí až polovina pacientů příliš pozdě a my už jim nemůžeme pomoci,“ varuje MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Mrtvice je zákeřná mimo jiné i v tom, že nemá jen jeden nebo několik málo příznaků. Je jich celá řada a liší se podle toho, jaká část mozku je postižená. Existuje nicméně mezinárodně uznávaný test, který mozkovou příhodu dokáže ve většině případů odhalit. „U člověka s podezřením na mrtvici se testují tři základní příznaky, kterými jsou pokles koutku, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči,“ říká MUDr. Tomek. Pokud se projeví byť jen jeden z nich, je nezbytné okamžitě přivolat záchrannou službu.

Odborníkům se přitom v léčbě mrtvice daří dělat velké pokroky. Lékaři už několik let s úspěchem využívají metodu rozpouštění krevních sraženin. Tu však lze využít jen u pacientů, kteří se do nemocnice dostanou do 4,5 hodiny od začátku mrtvice a navíc je účinná zejména u menších cév. Naprosto průlomové bylo proto zavedení léčby mechanickou trombektomií. Při tomto výkonu zavedou intervenční radiologové do ucpané cévy přes tříslo pacienta miniaturní aparát, pomocí kterého sraženinu z těla vyjmou. Spektrum pacientů, kterým lze účinně pomoci, se tak dále významně rozšířilo.