Dva nejtypičtější projevy poruch spánku jsou nadměrná denní spavost a nespavost. Podle konkrétní diagnózy se k nim přidávají další příznaky – chrápání, zástavy dechu během spánku, nebo nepříjemné pocity v nohách. Tyto obtíže vedou ke snížení výkonnosti, kolísání nálady, častější depresi či úzkosti. Denní spavost navíc zvyšuje riziko pracovních i dopravních nehod.

Skryté zdravotní komplikace

Poruchy spánku mohou škodit i tehdy, pokud nejsou navenek výrazné. Dlouhodobě zvyšují riziko srdečních a cévních onemocnění, metabolických poruch i demence. Nejvíce zkoumaná v tomto směru je obstrukční spánková apnoe.

Obstrukční spánková apnoe a její vliv na mozek

Obstrukční spánková apnoe vzniká opakovaným kolapsem horních cest dýchacích během spánku. To vede k dechovým pauzám (apnoím) nebo k omezení dechu (hypopnoím). Příčinou bývá zejména obezita, stavba hltanu a vyšší věk. Při každé pauze klesá množství kyslíku v krvi (tzv. desaturace) a mozek musí spánek přerušit, aby obnovil dýchání. Závažnost se měří indexem AHI (počet zástav dechu za hodinu) a ODI (počet poklesů kyslíku za hodinu), které se zjišťují při vyšetření spánkovou polygrafií nebo polysomnografií.

Čím vyšší AHI a ODI, tím větší je riziko cévní mozkové příhody. Studie ukazují, že pacienti s těžkou OSA mají až 2–3× vyšší riziko mrtvice než běžná populace. Rozhodující je, jak dlouhé jsou zástavy dechu, jak hluboko klesá kyslík a kolikrát je mozek nucen přerušit spánek. Tyto procesy zvyšují krevní tlak, zatěžují srdce a urychlují kornatění tepen (aterosklerózu), které vede k jejich zužování a uzávěrům.

Vztah oboustranný

Neléčená OSA v průběhu akutní cévní mozkové příhody zhoršuje výsledný stav, zvyšuje riziko recidivy a komplikuje rehabilitaci. Zároveň platí i opačně – akutní CMP může sama vyvolat nebo zhoršit poruchy spánku, například nespavost, nadměrnou spavost nebo syndrom neklidných nohou. Vzniká tak bludný kruh, kdy poruchy spánku a CMP negativně ovlivňují jedna druhou.

Proč je to důležité

Povědomí o poruchách spánku je stále nízké. Mnoho lidí s těmito potížemi zůstává nediagnostikovaných a neléčených. Přitom správná diagnostika a léčba mohou nejen zlepšit kvalitu života, ale také snížit riziko mozkové mrtvice a dalších závažných onemocnění.

Co si zapamatovat

• Poruchy spánku nejsou jen nepříjemnost – dlouhodobě zvyšují riziko srdečních a mozkových onemocnění.
• Obstrukční spánková apnoe (OSA) až 2–3× zvyšuje riziko mozkové mrtvice.
• Typické příznaky OSA jsou chrápání, pauzy v dýchání a denní únava.
• Včasná diagnostika a léčba poruch spánku může výrazně zlepšit kvalitu života a snížit zdravotní rizika.

Medailonek

MUDr. Kamil Slowik působí jako vedoucí lékař v Centru poruch spánku Neurologického oddělení Nemocnice Chomutov.