Co je to mrtvice, laicky řečeno? Co přesně se v mozku děje při mrtvici?

Mrtvice (odborně jako cévní mozková příhoda) je onemocnění, při kterém je mozek náhle nedostatečně zásobený krví – a tedy i kyslíkem a živinami. To může vést k poškození nebo odumření mozkových buněk. Ve většině případů (asi 90 %) jde o tzv. ischemickou mrtvici, tehdy dochází k ucpání cévy v mozku (například krevní sraženinou). Krev nemůže proudit do určité části mozku, buňky nemají kyslík a během několika minut začínají odumírat. Zbylých přibližně 10 % případů tvoří krvácivá (hemoragická) mrtvice, tehdy céva v mozku praskne a krev začne unikat do mozkové tkáně. I to vede k poškození mozkových buněk. Podle toho, která část mozku je zasažená, může mrtvice ovlivnit různé schopnosti, například pohyb, řeč, zrak nebo rovnováhu. Mozkové buňky vydrží bez kyslíku jen asi 5 minut. Pokud se přívod krve rychle neobnoví, může dojít k trvalému poškození mozku, nebo i k úmrtí.

Dá se mrtvici nějak účinně předcházet?

Mrtvice se může bohužel objevit i u člověka, který byl doposud bez jakýchkoliv zdravotních obtíží. Prevence je ale vhodným základem, který může rizika podstatně snížit. Tím základem je často omílaný zdravý životní styl – tedy zdravě jíst, nekouřit, dbát na každodenní pohyb, spánek, chodit na pravidelné lékařské prohlídky.

Jaké jsou základní příznaky mrtvice a jaké jsou ty další?

Nejčastějšími příznaky mrtvice jsou povislý koutek, oslabené končetiny na jedné straně těla a náhlá porucha řeči. Jedním z testů je nechat pacienta předpažit obě ruce a pokud jedna z nich během 10 vteřin klesá, může se jednat o mrtvici. Jakmile na sobě nebo na někom jiném zpozorujeme pouze jeden z příznaků mrtvice, měli bychom neprodleně volat linku 155. Lidé často odjezd do nemocnice odkládají z nevědomosti a lehčí příznaky bagatelizují. Vždy také doporučujeme, aby lidé využívali záchrannou službu a nepokoušeli se pacienta do nemocnice dopravit svépomocí. Zdravotníci věcí přesně, kam nemocného dopravit, a šetří se tím tolik potřebný čas. A mezi další, méně časté příznaky patří ztráta zraku nebo rozmazané vidění, náhlé brnění v obličeji nebo jeho necitlivost, náhlé závratě, potíže s chůzí a s rovnováhou, náhlá, velmi silná bolest hlavy bez zjevné příčiny.

Jaké jsou hlavní rizikové skupiny?

Jako rizikovější jsou vnímáni starší pacienti (průměrný věk kolem 73 let) a ti, kteří již během svého života mrtvici prodělali. Dalšími rizikovými faktory jsou vysoký krevní tlak (hypertenze), cukrovka, kouření, vysoký cholesterol, srdeční arytmie a vrozené vady mozkových cév.

Proč je čas tak významný? Jaké jsou následky, pokud lékaři nezasáhnou včas?

Jednou z nejdůležitějších věcí při léčbě mrtvice je právě čas. Proto tak často nabádáme pacienty, aby příznaky nepodceňovali a raději přijeli zbytečně než pozdě. Je totiž velmi omezený čas na započetí léčby. Často zmiňujeme, že pokud přijmeme pacienta do 90 minut, má takový pacient více než 50% šanci na vyléčení. Do 4,5 hodin můžeme podat trombolýzu (při té se sraženina rozpustí) a do 6 hodin může být provedeno katetrizační odstranění krevní sraženiny, tzv. trombektomie (sraženina se v tomto případě „vysaje“). V současné době je možné léčit některé pacienty pomocí trombolýzy až do 9 hodin a trombektomie až do 24 hodin. Nelze ale dopředu určit, u jakého pacienta bude tento typ léčby možný a zda bude léčba úspěšná. Obecně však platí, že čím dříve je pacient v nemocnici, tím je léčba úspěšnější. Pokud pacient dorazí pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozený.

Patří CMP k civilizačním chorobám? Stoupá počet pacientů?

Ano, mrtvice se v dnešní době u nás i ve světě řadí k civilizačním onemocněním. Celosvětově čísla stoupají, zejména kvůli stárnutí populace i rozšíření rizikových faktorů (vysoký tlak, obezita, sedavý způsob života…), zároveň se ale dá říct, že klesá počet úmrtí. V Česku mrtvice ročně postihne zhruba 23 000 lidí, z toho zhruba 17 % z nich i přes léčbu do tří měsíců zemře. Toto číslo však postupně klesá: v roce 1995 zemřelo 18 tisíc lidí, v roce 2023 pak už jen 6 500. A co by nám pomohlo? Jednoznačně změnit způsob života – více se hýbat, lépe jíst, více se zajímat o svůj zdravotní stav. Uvádí se, že až 80 % všech mrtvic na světě je preventabilních, dalo by se jim tedy předejít včasnou prevencí (změnou životního stylu).

Medailonek

Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO je primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Působí také jako předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a člen správní rady Nadačního fondu Čas je mozek. Ve středu jeho zájmu stojí cévní mozkové příhody a neurointenzivní péče. Ve volném čase se rád věnuje fotografování přírody, zejména ptactva.