STRAVA

Zdravá a vyvážená strava by měla být základem v životě každého z nás. Správná výživa přispívá k prevenci mrtvice i jiných onemocnění a v neposlední řadě i ke zkvalitnění našeho života. Zdaleka to přitom neznamená živit se pouze ovocem a zeleninou, ale naopak dopřávat tělu i potřebnou dávku bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny.

Strava po mrtvici by tedy měla být především vyvážená. Bezprostředně po příhodě je pro dobrou a rychlou regeneraci organismu nutný dostatečný příjem bílkovin a vitaminů s antioxidačním účinkem – například C, E a také vitaminy B komplexu. Jedním z důsledků onemocnění může být i ochablost polykacích svalů a ztráta jejich koordinace, takže polykání se pro člověka stane obtížné a hrozí mu i vdechnutí soust. Tomu se dá předejít podáváním kašovité nebo mixované stravy, která by ale měla obsahovat všechny důležité látky.
Ve zdravém jídelníčku by neměly chybět potraviny bohaté na zdravé tuky (hlavně ořechy, semínka, mořské ryby), které mimo jiné udržují správnou hladinu cholesterolu v krvi. Dále bychom neměli vynechávat vlákninu, která je důležitá pro správné zažívání. Dostatek jí najdeme například v ovesných vločkách, zelenině nebo celozrnném pečivu. Sacharidy, důležité pro dostatek energie, tělo získává třeba z ovoce, medu ale i z brambor nebo rýže. Bílkoviny jsou hlavní stavební jednotkou orgánů a svalstva, a proto jich potřebujeme přijímat dostatek, i když se nechystáme soutěžit v kulturistice. Najdeme je nejen v mase a mléčných výrobcích, neméně prospěšné rostlinné bílkoviny se ukrývají i v luštěninách nebo v sóje.
Člověk po mrtvici by se neměl zdráhat sáhnout obzvlášť po potravinách, které působí příznivě na cévy. Zde najdeme například pohanku, která díky vysokému obsahu rutinu dokáže udržovat cévy pružné a pomáhá bránit tvorbě krevních sraženin. Mnoho dalších surovin zase působí blahodárně na krev – třeba česnek nebo skořice snižují krevní srážlivost. Nabízí se i mnoho dalších potravinových doplňků. Mezi nimi najdeme především kyselinu listovou, která může velmi výrazně snižovat riziko mozkových příhod a je k dostání ve formě tablet. Je obsažena také v listové zelenině, játrech nebo kvasnicích, kde jí ale během vaření většinu zničíme.

ZAMĚSTNÁNÍ

I přes různá postižení, kterým lidé po mrtvici často musí čelit, se spousta z nich dokáže vrátit zpět do svého zaměstnání. Pomoct jim s tím může ergoterapeut, který má na starosti nejen nalezení nové smysluplné aktivity nebo uplatnění, ale také zařazení člověka zpět do normálního života. To v praxi znamená, že postiženého naučí, jak zvládat běžné situace nebo mu poradí, jaké pomůcky používat, aby kompenzoval svůj handicap.
Stále ovšem existuje i celá řada obětí mozkové mrtvice, která byla i po léčbě a rehabilitaci bohužel nucena vzdát se svého dosavadního způsobu života a odejít ze zaměstnání. Největším problémem těchto osob může být jejich špatný psychický stav vyplývající z neradostné situace, do které se dostali. Jak takovým lidem můžeme pomoci?
Prvním krokem by vždy měla být návštěva odborníka, v tomto případě psychologa, který pomůže postiženému i jeho rodině najít směr, kterým se nyní vydat. Stejně přínosný může opět být i ergoterapeut. Nemocného bychom neměli nechat sedět doma, ale naopak mu pomoct najít nové aktivity, kterým by se mohl věnovat. Za zvážení stojí i návštěva center pro osoby s podobným handicapem, kde si bude moct popovídat s jinými pacienty a inspirovat se jejich příběhy.
S hledáním nového zaměstnání nám může pomoct třeba i Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, uplatnění může handicapovaný člověk nalézt i v neziskovém sektoru.

SPORT

Sport a celkově pohyb po mrtvici je velmi individuální záležitost odvíjející se od zdravotního stavu jedince. Přesto si můžeme obecně říct, že zdravá dávka pohybu je důležitá, ne-li žádoucí. Abychom ale předešli dalším zraněním nebo jiným komplikacím, je vždy na místě poradit se nejdříve s ošetřujícím lékařem.

Dá se očekávat, že osoba po cévní mozkové příhodě bude sportovat spíš rekreačně. Je velmi nepravděpodobné, že ten, kdo se věnoval sportu na vrcholové úrovni, se bude moct po mrtvici vrátit naplno zpět. Vhodnými aktivitami tak mohou být spíš ty lehce až středně náročné, jako je plavání, nordic walking, kolo, jóga nebo tai-či. Dostačující jsou ale i obyčejné procházky rychlou chůzí - nejméně 45 minut 3x týdně.
Pacienti, kteří se po mrtvici pravidelně věnují sportu (nejprve pod dohledem odborníka, později sami), jsou na tom prokazatelně lépe po stránce fyzické i psychické. Sílící svaly pomohou lépe kontrolovat a ovládat své tělo a endorfiny, tzv. hormony štěstí, které se při cvičení vyplavují do krve, stojí za lepší náladou.
Základní pravidla sportu po mozkové mrtvici:
  • nepřetěžujte se
  • nepřeceňujte své síly
  • během tréninku si dělejte přestávky a po něm si řádně odpočiňte
  • během horka se sportu vyhněte nebo se přesuňte do klimatizovaných prostor
  • nezapomínejte doplňovat tekutiny

CESTOVÁNÍ

Pokud to stav pacienta dovolí, mrtvice by se pro něj neměla stát důvodem vzdát se cestování. Před cestou je ale důležité probrat možná rizika s ošetřujícím lékařem a to zejména tehdy, chystá-li se do krajin, kde se například teploty pohybují v extrémech. Dovolená by měla být spíš odpočinková, než aktivní a měli bychom se snažit, aby vše proběhlo v maximálním klidu.

SEX

Každá nemoc může pořádně zamávat s naším soukromým životem. V případě mozkové příhody vždy záleží na rozsahu postižení mozku a na tom, jaká centra byla zasažena. Mrtvice většinou nepostihuje schopnost pohlavního života, může ale u pacienta vyvolat psychický blok, který stojí za sníženou sexuální touhou. Se svými pocity by se člověk neměl zdráhat svěřit svému partnerovi, případně odborníkovi a hledat vhodná řešení. Východiskem potom mohou být léky nebo další pomůcky, které odstraní problém.
Problémy, které se mohou vyskytnout u žen:
  • snížená citlivost v oblasti pochvy a klitorisu
  • snížená vlhkost pochvy
  • problémy dosáhnout orgasmu
  • jsou možné jiné nepříjemné pocity v oblasti pochvy a klitorisu
  • ztráta sexuální touhy
Problémy, které se mohou vyskytnout u mužů:
  • poruchy nebo ztráta erekce
  • snížená citlivost penisu
  • poruchy nebo ztráta ejakulace
  • ztráta sexuální touhy

PLÁNOVÁNÍ TĚHOTENSTVÍ

Plánované mateřství po cévní mozkové příhodě je možné, bude ale pro maminku riskantní. Pacientka by rozhodně neměla rozhodnutí učinit sama a měla by se předem poradit s gynekologem i s neurologem, kteří ji pošlou na příslušná vyšetření. Těhotenství je rizikové jak pro maminky, které prodělaly mrtvici, tak pro ty, které postihla jen lehčí TIA („malá mrtvice“).

PÉČE O ČLOVĚKA PO MRTVICI

Jednou z nejdůležitějších věcí po mozkové příhodě je včasná rehabilitace. Čím dříve s ní začneme, tím spíš se lékařům podaří obnovit některé poškozené funkce a i zdánlivě ochrnutý člověk se může znovu naučit chodit. Rehabilitace by ale měla pokračovat i několik měsíců (někdy dokonce let) po opuštění nemocničního zařízení. Pacient s nimi může pokračovat sám nebo například využít některý specializovaný program.
Pro zcela nehybného člověka se nabízí množnost zůstat v domácí péči nebo vyhledat specializované zařízení, kde se o něj personál může starat i 24 hodin denně. Tyto domovy ale v současné době bojují s nedostatkem volných kapacit, a tak zůstává často na rodině postiženého zajistit mu péči. S tím mohou příbuzným pomoct i odborní ošetřovatelé, kteří docházejí k nim domu. Podobné služby jsou z velké části hrazené pojišťovnou a provozují je agentury domácí péče (tzv. home care), které mohou být státní, soukromé nebo církevní.
Nejen člověk zasažený mrtvicí, ale i jeho nejbližší okolí (manžel, děti apod.) se musí naučit s postižením žít. Je proto důležité, aby si i ten, kdo se o pacienta stará, našel čas sám na sebe a věnoval se svým aktivitám. Péče o nemocného může být v mnohých případech velmi vysilující a nést s sebou mnoho negativních emocí jako smutek, vyčerpání, bezradnost, ale i vztek.
Pokud se dostaneme do role pečovatele, měli bychom se naučit říkat si o pomoc a nesnažit se vše zvládnou sami. Lidé nám často vypomohou ochotněji, než bychom sami čekali. Je potřeba dál vyhledávat hezké zážitky a pokračovat v životě, neuzavřít se do sebe a dbát o své zdraví. Jen vyrovnaný a spokojený člověk bude mít dostatek energie na to, aby ji mohl věnovat i někomu dalšímu. Dalším ulehčením v podobné situaci je najít někoho, kdo nás vyslechne. Nemusí se jednat jen o blízké přátelé, pochopení a užitečné rady najdeme u lidí, kteří se potýkají se stejným problémem a v neposlední řadě u psychologa.
Připraveny pomoct jsou i různá sdružení nebo neziskové organizace nejrůznějších zaměření. Jsou často připravené poskytnout rady nejen v oblasti péče, ale také právních postupů – na jaké dávky má pacient nárok, kde a kdy si o ně může zažádat, jak vyplnit formuláře a podobně.
Nabízí se například:

CEREBRUM – sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
www.cerebrum2007.cz

Ictus o.p.s – obecně prospěšná společnost pomáhající lidem postiženým mrtvicí při návratu do plnohodnotného života
www.ictus.cz
ERGO Aktiv, o. p. s. – organizace, která vznikla jako reakce na nevyhovující situaci v řešení následné péče o pacienty po prodělané cévní mozkové příhodě
www.ergoaktiv.cz/

SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
www.sons.cz/