OKAMŽITÁ POMOC

Ihned po rozpoznání cévní mozkové příhody voláme 155, kde se dispečer postará o okamžitý výjezd sanitky. Ta na místo dorazí během několika minut a zraněného neprodleně naloží. Přítomný lékař poté na základě rychlého vyšetření rozhodne, do kterého centra bude pacient převezen a mezitím mu poskytuje první pomoc. Vybírá přitom ze specializovaných pracovišť (iktových center), kde mají všechny potřebné přístroje a zkušené odborníky a jejichž rozmístění je rovnoměrné po celé České republice.
Vždy, když se rozhodujeme, zda pacienta s mrtvicí odvézt do nemocnice nebo volat 155, volíme přivolání rychlé záchranné služby! Jen tak se nemocný dostane včas ke správnému odborníkovi, který bude moct provést vhodnou léčbu a minimalizovat následky.

LÉČBA

Úspěšnost léčby je vždy závislá na době, za kterou se pacient dostane k odborníkům. Pokud proběhne cca do jedné hodiny od ohlášení prvních příznaků, je zde dokonce 70% naděje na úplné zotavení. Každá hodina navíc ale může znamenat další trvalé následky.

K léčení ischemické cévní mozkové příhody (způsobené ucpáním cévy) se dlouhodobě používá tzv. trombolýza, kdy je pacientovi nitrožilně podán lék na rozpuštění krevní sraženiny pro opětovné zprůchodnění cévy. Tu provádí neurolog a je možné ji zahájit maximálně 4,5 hodiny od vzniku příznaků.
Nejnovější metoda, mechanická trombektomie, dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc. Je možné ji využít až do 6 hodin po projevu prvních příznaků mrtvice. To ovšem neznamená, že je možné déle ignorovat příznaky! Trombektomii provádí intervenční radiolog a spočívá v zavedení vodicího drátu a katetru přes cévní přístup v třísle až do postižené mozkové tepny. Mikrokatetr prorazí skrz krevní sraženinu, načež se rozvine speciální síťka, která sraženinu zachytí a lékař ji tak může vytáhnout z těla ven. Kromě prodloužení možné doby léčby navíc trombektomie může odstranit i větší sraženinu, kterou by se pomocí trombolýzy nepodařilo rozpustit.
Hemoragická mrtvice, kterou způsobuje prasknutí mozkové cévy a dochází při ní ke krvácení do mozku, se léčí buď podáním léků na srážlivost krve, spíše vzácněji musí být proveden operační zákrok. To, že se jedná o nejvážnější formu mozkové příhody, potvrzuje i fakt, že polovina lidí s krvácivou mozkovou příhodou na její následky během několika hodin umírá.

NÁSLEDNÁ PÉČE

Následky cévní mozkové příhody se mohou lišit podle toho, jakou část mozku zasáhla. Mezi nejčastější patří různě těžká ochrnutí končetin a porucha řeči, výjimkou ale není například ani poškození zraku nebo jiného smyslu.

Rehabilitace by měla být zahájena už pár hodin po mrtvici. Čím dříve s ní totiž začneme, tím spíš se podaří alespoň částečně obnovit poškozené funkce mozku. I v případě, kdy postižený zůstává v bezvědomí, se rehabilitační tým stará o postupné rozhýbávání jeho končetin a provádí stimulaci vjemů (čichu, hmatu atd.).
Rehabilitační plán je sestavován individuálně podle výsledků funkčního hodnocení motoriky, psychiky, smyslových funkcí nebo schopnosti se dorozumět. Je v něm zahrnutý nejen způsob terapie, ale také racionální cíl, kterého by měl pacient dosáhnout (např. chůze s holí). Na samotné terapii se potom velmi často podílí hned několik odborníků – nejčastěji je to fyzioterapeut, logoped a psycholog, který pacientovi pomáhá vyrovnat se s novým handicapem. K dispozici bývá také ergoterapeut, specialista, který usiluje o navrácení nemocného do běžného života a pomáhá mu s nácvikem soběstačnosti. Vybírá pro něj také speciální pomůcky a podporuje jeho zdraví a duševní pohodu prostřednictvím smysluplné aktivity nebo zaměstnávání.
Zotavení z mrtvice může nastat během několika týdnů, častěji to ale vyžaduje i několik měsíců a pro většinu pacientů se jedná o proces na celý život. Někteří jsou schopni vrátit se do normálního života, mnozí se dokonce vrací i do práce, zatímco jiní mohou zůstat odkázáni na nepřetržitou péči svého okolí. Lidé, kteří po mrtvici zůstávají s handicapem, často nevědí na koho se obrátit a jak novou situaci řešit. I v našem prostředí ale funguje množství neziskových organizací, které jsou připraveny pomoci. Máte-li ve svém okolí někoho, kdo prodělal mozkovou příhodu a nese si po ní následky, zkuste vyhledat organizaci, která se zabývá dotyčným problémem, a nebojte se ji oslovit.
Již prodělaná mozková příhoda ještě zvyšuje riziko, že udeří znovu. Je proto na místě snaha odstranit příčinu vzniku. To v drtivé většině případů znamená změnit svůj životní styl, zbavit se některých zlozvyků, jako je kouření a nadměrné pití alkoholu, ale i poctivě odpočívat a vyhýbat se stresu. Pokud je příčinou onemocnění, například vysoký krevní tlak, a léčba nebyla dosud započata, je nutné, aby ji pacient konzultoval se svým lékařem.