CO JE MRTVICE?

Cévní mozková příhoda (neboli mozková mrtvice či iktus) je jedním z největších zabijáků dnešní doby. Ve světě je třetí, v České republice dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí. Dochází k ní při přerušení toku krve do některé části mozku. Krev přivádí do mozku nezbytné živiny a kyslík. Mozek je nesmírně energeticky náročný orgán. Ačkoliv tvoří asi jen 2 % hmotnosti lidského těla, kyslíku spotřebuje více než 20 %. Bez krve, a tedy i bez kyslíku, vydrží mozkové buňky, neurony, jen zhruba 5 minut, poté začínají odumírat.
Pokud se tedy přívod krve a kyslíku do mozku rychle neobnoví, může dojít k vážnému trvalému poškození nebo dokonce i smrti. O tom, zda se pacient s mrtvicí vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný či dokonce zemře, rozhoduje hlavně čas. Nejlepší možnou pomocí osobě, kterou právě postihla mrtvice, je proto okamžité přivolání rychlé záchranné služby. I ty nejmodernější postupy totiž dávají většině pacientů maximálně 6 hodin do zahájení léčby. Poté jsou i špičkoví lékaři bezmocní.

Věděli jste, že...


Příčina ischemické mozkové mrtvice je stejná jako příčina infarktu? V obou případech jde o náhlé přerušení krevního zásobování, čili ucpání cévy, způsobené krevní sraženinou. Ostatně, infarktu se také někdy říká srdeční mrtvice.

MRTVICE V ČÍSLECH

  • v České republice mrtvice každým rokem postihne přes 50 tisíc lidí a každý den jich v průměru 28 zemře
  • v Česku je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí
  • každé 4 vteřiny někoho na světě potká mrtvice a každých 40 vteřin na ni někdo zemře
  • 5 minut trvá, než začnou odumírat první mozkové buňky
  • 70 % pacientů se zcela zotaví, pokud se začnou léčit do 1 hodiny po ohlášení příznaků
  • k započetí léčby má pacient od vzniku příznaků maximálně 6 hodin
  • více než 80 % cévních mozkových příhod můžeme předejít prevencí
  • více než 70 % Čechů nepozná příznaky mozkové mrtvice

JAK VZNIKÁ?

Podle příčiny rozlišujeme mrtvici ischemickou a krvácivou (hemoragickou). Ischemická, která tvoří více než 80 % případů, vzniká v důsledku ucpání mozkové cévy sraženinou, čímž se zastaví přívod krve a tedy i kyslíku a dalších živin do příslušné části mozku. Buňky poté začnou odumírat a to už po prvních 5 minutách od ucpání cévy.
Hemoragická mrtvice je sice méně častá, zato však ještě nebezpečnější pro život. Jejím původcem je prasknutí mozkové cévy (nejčastěji z důvodu vysokého tlaku), což vede ke krvácení do mozku, čímž jsou mechanicky poškozovány okolní struktury. Stupeň postižení bývá i po léčbě často větší než u ischemické mozkové příhody.
Vedle klasické mrtvice existuje i tzv. „malá mrtvice“ (tranzitorní ischemická ataka – TIA), která má podobné příznaky jako ta ischemická. Jedná se ale pouze o přechodný stav, který odezní většinou během několika minut. Krevní sraženina totiž cévu ucpe jen na dobu často kratší než 5 minut. Přesto bychom ale měli i v jejím případě zpozornět, většinou totiž předchází o dny, týdny nebo měsíce cévní mozkové příhodě v plné síle.